Event co-sponzorovaný Francií, Českou Republikou a Švédskem v rámci tria zemí předsedajících Radě Evropské Unie v období 2022-2023, představil příležitost zviditelnit genderovou perspektivu boje proti klimatické změně. Ministři, experti a občanská společnost se zaměřili na plnou a rovnou participacci žen a dívek na udržitelnému rozvoji a na jejich zásadní roli při přizpůsobování se změně klimatu a zmírňování dopadu na místní, národní a mezinárodní úrovni.
Marta Smolíková, předsedkyně ČŽL, se zúčastnila jako panelistka a mezi dalšími experty představila náš pohled na genderovou analýzu vztahu mezi ekonomickými, environmentálními a genderovými otázkami a na konkrétní iniciativy vedoucí k urychlení implementace účinné rovnosti žen a mužů v politice klimatických a ekologických změn.
Anotace:
Plná, rovná a smysluplná účast žen spolu se strategií gender mainstreaming slouží jako základní kameny mnoha závazků, jako jsou cíl pekingské platformy č. 11, Pařížská dohoda, Sustainable Development Platform for action for 2030), the Gender Action Plan for the UN Framework Convention on Climate Change přijaté na COP25 pro období 2020–2025.
V praxi však stále existuje potřeba koordinovanějšího úsilí a většího zaměření se na začleňování rovnosti žen a mužů do udržitelného rozvoje ve veřejné politice a veřejném povědomí na místní i mezinárodní úrovni. Občanská společnost a ženské organizace hrají důležitou roli a jejich účast je klíčová při rozhodování o přizpůsobení se změně klimatu a definování politiky životního prostředí, energetiky, plánování měst a venkova.
Pro francouzskou vládu představují genderová rovnost a klima mainstreamingové přístupy pro vnější činnost a feministickou diplomacii. V otázkách genderu, klimatu, biologické rozmanitosti a životního prostředí podporuje Francie vznik koalic více aktérů. Francouzská agentura pro rozvoj (AFD) spustila nový feministický fond s programem zaměřeným na klima a gender, který řídí občanská společnost ve Francii a v Africe.
Česká vláda nedávno přijala Strategii rovnosti žen a mužů na období 2021-2030. V této Strategii se česká vláda zavazuje přijmout konkrétní opatření k posílení gender mainstreamingu v environmentální politice a financování. Genderové hledisko je nyní zohledněno v projektech zaměřených na ochranu životního prostředí a přechodu ke klimatické neutralitě.
Švédská agentura pro ochranu životního prostředí, Švédská energetická agentura a Švédská agentura pro rovnost žen a mužů nedávno vypracovaly návrhy na strategický přístup k gender mainstreamingu při implementaci Pařížské dohody. Například úvahy o rovnosti žen a mužů již byly během roku 2018 začleněny do 87 % veškerého švédského bilaterálního financování klimatu.
Po celém světě vidíme občanské organizace, ženy a jednotlivce požadující větší snahu v oblasti změny klimatu. V reakci na krize mohou být ženy a organizace usilující o rovnost a lidská práva aktivní inspirací pro řešení - nabízejí četné iniciativy v oblastech, které mají přímý dopad na změnu klimatu: agroekologie, sociální a solidární ekonomika, decentralizované energetické společnosti, ochrana biologické rozmanitosti a podobně.
Je potřeba uznat, že genderové vztahy, role a odpovědnosti mají významný vliv na přístup žen a mužů k rozhodování, majetku a zdrojům, informacím a znalostem a kontrolu nad nimi a že dopady změny klimatu mohou prohloubit stávající genderové nerovnosti. Kromě toho jsou iniciativy v oblasti změny klimatu udržitelnější, spravedlivější a pravděpodobněji dosáhnou svých cílů, pokud jsou do návrhu a provádění těchto iniciativ začleněny úvahy o rovnosti pohlaví a posílení postavení žen. Proto musí být na všech úrovních zohledněny rozmanité zkušenosti žen a dívek a ženy musí být součástí jednání.
Otázky rovnosti žen a mužů a změny klimatu jsou průřezové a zahrnují všechny aktéry: vlády, občanskou společnost, rozvojové instituce, místní samosprávy i soukromý sektor. Toto téma může být příležitostí k podpoře spolupráce více aktérů ve strategické době uprostřed Agendy 2030 a během aktualizací národních příspěvků k Pařížské dohodě.
Tento event se bude snažit najít odpovědi na otázky jako jsou:
Jak dosáhnout účinnějších výsledků? Jaké jsou možnosti k zajištění uvedení stávající závazků do praxe?
Jaké jsou identifikované překážky a jak je lze odstranit?