Nebudeme financovat gender neziskovky, odmítají kritici Istanbulskou úmluvu

Placeholder

Nebudeme financovat gender neziskovky, odmítají kritici Istanbulskou úmluvu

16. 6. 2018

Chystaná ratifikace Istanbulské úmluvy, která řeší násilí páchané na ženách, vzbuzuje mezi českými konzervativci nevoli. Dokument je podle nich zbytečný, naopak za ním vidí snahu šířit „genderovou ideologii“. Ředitelka organizace Česká ženská lobby ale říká, že kritici úmluvu překrucují.

Napsal Jakub Kotalík pro iDNES.cz, 16. června 2018

Debatu o Istanbulské úmluvě (celý text v češtině najdete zde) rozvířili někteří konzervativní politici a věřící. Širokou veřejnost by jinak nejspíš zmíněný dokumentničím neupoutal. Co Istanbulská úmluva obsahuje? Ve zkratce: požaduje přísné dodržování nulové tolerance násilí, zejména se zaměřuje na násilí vůči ženám. Dokument vychází z teze, že ženy jsou často obětmi násilí právě kvůli tomu, že ve společnosti panují nerovnosti mezi muži a ženami.

Ratifikace úmluvy by v praxi znamenala, že by stát měl upravit trestní zákoník tak, aby postihoval například mrzačení ženských genitálií, vynucený sňatek, vynucený potrat či nebezpečné pronásledování. Mimo to po státu požaduje, aby více dbal na prevenci, jak násilí na ženách předcházet.

Kromě pomoci pro oběti a zřízení léčebných programů, které pachatelům zabrání v opakování trestné činnosti, patří mezi preventivní opatření i podpora změn kulturních a sociálních vzorců ve společnosti a vzdělávání dětí o otázkách rovnosti mezi ženami a muži. Na naplňování úmluvy by navíc dohlížel mezinárodníexpertní orgán.

Peníze pro neziskovky

Právě boj proti stereotypům a jeho zohlednění ve výuce dětí dráždí kritiky, kteří se rekrutují zejména z řad konzervativců. Nesouhlas s ratifikací úmluvy zaznívá například od lidoveckých politiků.

Europoslanec Tomáš Zdechovský (KDU-ČSL) se nedávno na svém bloguvyjádřil, že úmluva je pro Česko nadbytečná i z právního hlediska. „Potřebné zákony na potírání domácího násilí už tu dávno máme a v této oblasti se udělalo mnoho dobrého. Téma dávno není tabu, ženy vědí, kam se mohou obrátit o pomoc a reálně ji také dostávají,“ napsal Zdechovský s tím, že právě lidovci prosadili zákon na ochranu před domácím násilím.

„Druhým důvodem mého odmítání Istanbulské úmluvy je, že násilí prezentuje jako typicky mužskou záležitost, jakoby absolutně neexistovalo násilí žen na mužích,“ vysvětlil europoslanec. Podle něj úmluva chce především smazat „i ty nejpřirozenější rozdíly mezi muži a ženami“. A Zdechovský spatřuje nebezpečí také v tom, že by ze státního rozpočtu plynuly peníze k „gender neziskovkám“.

Úmluvu kritizují také čeští a moravští biskupové, podle nichž dokument staví muže a ženu proti sobě. A nesouhlasí ani s širším pojetím genderové identity.

„Jakkoli je tedy třeba principiálně vítat všechny snahy o prevenci a potírání násilí vůči ženám a domácího násilí, nesmí se tak dít na úkor zastínění a zpochybnění přirozeného řádu. V posledních letech se objevují snahy spolu s řešením problému násilí na ženách nastolit i nový pohled na roli člověka, který je ale neslučitelný s přirozeným zákonem, zdravým rozumem a křesťanskou zkušeností,“ napsali biskupové ve společném listu.

Konzervativci to celé překrucují, říká ředitelka neziskovky

Hana Stelzerová, která stojí v čele České ženské lobby, se zlobí, že kritici obsah úmluvy dezinterpretují a straší veřejnost. „Úmluvou se sjednotí přístup k tomu problému, který je ve všech státech velmi podobný, a je potřeba nastavit nějaké standardy,“ vysvětluje pro iDNES.cz Stelzerová, proč je důležité se k úmluvě přihlásit.

Podle ní je cílem dosáhnout toho, aby společnost přestala být tolerantní k násilí na ženách a nastavit systém služeb pro oběti. „Istanbulská úmluva se zabývá násilím, které vychází z dlouhodobých kulturních praktik, kdy ženy byly v minulosti v podřadné pozici vůči mužům. Jsou s tím spojené stereotypy, podle nichž by měla žena něco dělat. A když to nedělá, tak muž třeba začne být agresivní a může se stát, že použije násilí. Toto je v naší společnosti stále akceptováno,“ říká aktivistka za ženská práva.

„Tady jde opravdu o sociální služby, které pomůžou v tíživé situaci. Konzervativci to celé naprosto nesmyslně překrucují,“ zlobí se Stelzerová. Naráží tím na zkazky, že v případě ratifikace úmluvy se například budou muset přepisovat učebnice nebo že hrozí zákaz velikonoční pomlázky. Aktivistka případnou osvětu ve školách přirovnává k prevenci o drogách.

„Jestliže se s nimi bavíte od dětství, že není v pořádku, aby někdo někoho mlátil, tak je to prostě dobře. Jde spíš o to se o těch věcech otevřeně bavit,“ míní Stelzerová. Jako příklad uvádí situaci, kdy je malýchlapec svědkem bití matky ze strany otce.

„To dítě v tom vyrůstá a neví, že to není v pořádku. Často si myslí, že je to jeho vina, vztahuje si to na sebe, a proto je tolik důležité o tom mluvit. Povede to k prevenci, protože dítě vyhledá paní učitelku nebo zavolá na SOS linku. Bude vědět, že to není normální a neodnese si to do svého vztahu v dospělosti,“ myslí si ředitelka neziskové organizace.

Ratifikace dokumentu podle ní v žádném případě nemíří na zvyky, jako je pomlázka. „Pochybuji, že v Radě Evropy přemýšleli o české pomlázce,“ kroutí hlavou Stelzerová a zlobí se, že kritici problematiku tímto bagatelizují. Naopak připomíná, že úmluva pomůže chránit ženy z přistěhovaleckých ghett. „Může to být ochrana našich hodnot, v tom je to pozitivní,“ dodává.

Babiš už ratifikaci slíbil, na Slovensku od toho ustoupili

Ratifikace Istanbulské úmluvy se v Česku trochu zadrhla. Váda ji schválila už v únoru 2016, parlamentem pak měla projít do letošního června, což se nestane. Už v Sobotkově kabinetu se proti dokumentu postavili lidovci.

„Úmluva do České republiky nepřináší žádný instrument, který by pomohl tomu odpornému, což je násilí na ženách,“ vysvětlil tehdy svůj postoj předseda KDU-ČSL Pavel Bělobrádek a vyslovil obavu z aplikace „genderové ideologie“ v České republice (více o schvalování na vládě zde).

I přes odpor konzervativních kruhů se však zdá, že cesta k ratifikaci Istanbulské úmluvy je umetená. Už v březnu prosazení dokumentu totiž slíbil premiér Andrej Babiš, jehož ANO má ve Sněmovně 78 poslanců. Nyní se čeká, až parlament schválí novelu trestního zákoníku, která se mimo jiné týká i násilí na ženách reagující na úmluvu. Počítá se s tím, že poslanci by o ratifikaci hlasovali do konce roku.

Vášně vzbudila Istanbulská úmluva i na Slovensku. Slováci dokonce ratifikaci v únoru odmítli. „Všechna konkrétní ustanovení úmluvy, která se týkají zamezení násilí na ženách, přeneseme do slovenského práva. Vezmeme text úmluvy a pokud najdeme ve slovenských zákonech hluchá místa, tak to automaticky prostřednictvím konkrétní změny zákonů začleníme do vnitrostátní právních norem,“ řekl tehdejší premiér Robert Fico.

Fico však rovněž naznačil, že ochrana žen je potřebná i vzhledem k migraci. V úmluvě se totiž také píše, aby „žádný akt násilí ve smyslu úmluvy nemohl být ospravedlňován kulturou, náboženstvím, tradicí či takzvanou ctí“.