Evropská migračná síť pro migrantky vydala stanovisko k problémúm, jimž čelí migrující a uprchlé ženy. Česká ženská lobby se k němu také připojuje a plně s nimž souhlasí.
Podle UNHCR Evropa v létě roku 2015 čelila nejvyššímu počtu uprchlíků od druhé světové války. Narůstající počet z nich jsou ženy prchající z oblastí zasažených válkou. Jsou to mladé dívky bez doprovodu, matky, těhotné ženy, staré, handicapované a jiné ženy, podnikající zoufalý pokus o nalezení bezpečného přístřeší v Evropě.
V každé etapě jejich cesty do Evropy se na ženy a dívky zaměřují individua, která je chtějí využít pro svůj osobní prospěch, čelí neúčinným a neodpovídajícím migračním předpisům, které jsou vůči nim diskriminující. Tato od začátku do konce traumatizující cesta má nezměrný dopad na životy migrujících žen a jejich dětí. Fyzické a emoční trauma, které tyto ženy zažívají, přispívá k vytváření překážek v jejich efektivní integraci v přijímajícím státu.
CESTA
ZEMĚ PŮVODU
Jelikož v mnoha částech světa stále zuří občanské války a konflikty, stává se situace žen stále povážlivější. Ve válečných zónách narůstá domácí násilí a různé formy sexuálního zneužívání a ekonomického znevýhodňování. Znásilnění a sexuální útoky jsou dobře zdokumentovanou válečnou zbraní.
PŘECHÁZENÍ HRANIC
Při pokusech o přechod hranic jsou ženy cílem pašeráků a obchodníků s lidmi, za účelem jejich sexuálního a ekonomického zneužívání. V této tranzitní etapě jsou ženy náchylnější k tomu, aby byly prodány do prostitučních sítí, nuceny do předčasných manželství a zneužívány k domácímu otroctví. Ženy a dívky často čelí riziku násilí, sexuálního obtěžování, napadení a znásilnění jinými migranty a uprchlíky, místními obyvateli, policií a úřady bez toho, že by mohly hledat pomoc v soudním systému či právních mechanismech.
DOSAŽENÍ HRANIC EU
Naprostá absence základních práv na hranicích EU a následně v procesních a detenčních střediscích vede k tomu, že je hlášen alarmující počet případů obtěžování žen pracovníky poskytujícími pomoc a dozorci. Dále je zásadním faktorem maskulinizace humanitárního sektoru a azylového systému, vedoucí k opětovné sexuální viktimizaci a traumatizaci žen, které již zažily násilí od mužů.
CESTA DO ČLENSKÝCH STÁTŮ
“Dosažení “bezpečného” členského státu EU neznamená, že žena přestává být vystavena násilí. Nedostatek vhodného ubytování v evropských městských a venkovských oblastech významně přispívá ke zvýšené zranitelnosti migrujících žen a dětí. Zpráva the Women's Refugee Commission uvádí, že ze 13.000 dětí bez doprovodu, které dorazily v roce 2014, je 4.000 nezvěstných a dodává, že “osamělá dívka může být snadno předmětem obchodu s lidmi, jelikož ji nikdo nebude postrádat."
USAZENÍ V ČLENSKÝCH STÁTECH
I přesto, že bude ženě udělen statut uprchlíka nebo povolení k přechodnému pobytu, je absence podpory a integračních služeb, které by jim byly k dispozici, ohromující. Jakmile žena opustí recepci střediska, stále čelí riziku zneužití, včetně sexuálního zneužívání, obchodu s lidmi, rasismu, sociálnímu vyloučení a porušování svého práva na zaměstnání a spravedlnost.
GENDEROVÁ ROVNOST V KRIZOVÝCH SITUACÍCH
Ačkoli jsou v drtivé většině případů pachateli sexuálního zneužívání, znásilnění a útoků na ženy, které nemohou být přehlíženy muži, tvrdíme, že genderově podmíněné násilí páchané na migrujících ženách v krizových situacích v sobě zahrnuje přidaný prvek způsobený neochotou jednotlivých států a mezinárodních institucí rozpoznat potřebu praktického a účinného zrovnoprávnění pohlaví.
Migrující ženy nepřežily pouze válku a násilí páchané muži, přežily také neúčinné azylové a migrační předpisy – které jsou často v přímém rozporu s nástroji zajišťujícími lidská práva – a vlažnou humanitární pomoc v krizových situacích. Přežily také chabou reakci Evropy na proliferaci genderově podmíněného násilí.
Migrace má nepoměrně tvrdší dopad na ženy, než na muže. Kromě čelení genderově podmíněnému násilí, mučení a brutalitě, mají migrantky a uprchlice problémy s integrací z důvodu genderově slepých předpisů a postupů, které nedostatečně reflektují na jejich potřeby a zkušenosti.
Při řešení humanitární krize jednotlivé státy a mezinárodní instituce spouštějí programy pomoci v nouzi řešící základní potřeby (jídlo, vodu a přechodné přístřeší). Opatření zaměřená na snížení rizika násilí na dívkách a ženách jsou často zvažována dodatečně nebo poté, co bezprostřední krize pomine. Někdy tato opatření nejsou ani zavedena do praxe.
Proto musí být generové analýzy migrace a krizových situací prováděny s cílem zavedení praktických a konkrétních opatření a majíce na paměti potřeby skutečných žen.
INTERVENČNÍ NÁSTROJE
ISTANBULSKÁ ÚMLUVA
Evropa má množství nástrojů pro zajištění řádného života a základních práv migrujících žen.
ISTANBULSKÁ ÚMLUVA
ZAJIŠŤUJE OCHRANU MIGRUJÍCÍCH ŽEN A ŽADATELEK O AZYL VŮČI JAKÉKOLI FORMĚ GENDEROVĚ PODMÍNĚNÉHO NÁSILÍ, BEZ DISKRIMINACE NA ZÁKLADĚ STATUTU MIGRANTA, UPRCHLÍKA NEBO JINÉHO STATUTU
A
ZAJIŠŤUJE GENDEROVĚ CITLIVÝ VÝKLAD DŮVODŮ PRO UDĚLENÍ AZYLU, UVEDENÝCH V ÚMLUVĚ O UPRCHLÍCÍCH Z ROKU 1951.
Na členských státech nyní leží břímě ratifikace této úmluvy a zavázání se k jejímu plnění, prokázání toho, jak zajistí prevenci, ochranu, stíhání, bytostná práva a sledování migrantek a uprchlic.
Několik členských států již směřuje k ratifikaci této úmluvy, avšak vznesly výhrady zvláště ohledně článků zajišťujících ochranu migrantek a tím podpořily existenci diskriminace i v samotné této úmluvě, když se pokusily změnit její samotný základní princip – ŽIVOT BEZ NÁSILÍ PRO VŠECHNY ŽENY.
DOPORUČENÍ
Evropská síť migrantek VYZÝVÁ
Všechny členské státy k ratifikaci a zavedení – bez předpojatosti vůči migrujícím a uprchlým ženám a ženám bez průkazu totožnosti – Istanbulské úmluvy, která každé ženě zaručuje základní právo na ochranu před genderově podmíněným násilím na úrovni jednotlivce, instituce i struktury, bez ohledu na její právní statut.
Všechny státy k zavedení praxe genderově citlivých reakcí na rychle rostoucí počet případů porušování práv migrnatek, uprchlic a žadatelek o azyl, jak uvnitř tak vně Evropské unie.
Osoby s rozhodovací pravomocí na mezinárodní, národní a evropské úrovní k alokování fondů a zajištění solidního a bezpečného přístřeší pro každou vysídlenou ženu a dívku v každé etapě jejich cesty za bezpečnou budoucností. Prostý stan je neadekvátní při zajišťování bezpečnosti a přístřeší žen vzhledem k potřebě jejich ochrany.
Za účelem překonání maskulinizace humanitárního sektoru silně podporujeme usnesení Rady bezpečnosti OSN č. 1325 a Sendajský rámec pro omezování důsledků katastrof 2015-2030, které zdůrazňují, že :
"Ženy a jejich účast jsou nezbytné pro efektivní řízení, plánování, zajišťování zdrojů pro genderově citlivé postupy, plány a programy omezování důsledků katastrof a jejich implementaci; a musí být přijata dostatečná opatření pro podporu žen v jejich připravenosti a také vytváření dovedností pro alternativní životní zajištění v poválečných krizových situacích."
Originál stanoviska naleznete v příloze.