Již před deseti lety byla k podpisu otevřena Úmluva Rady Evropy o prevenci a potírání násilí na ženách a domácího násilí. Jedná se o nejrozsáhlejší mezinárodní nástroj, který stanovuje závazné povinnosti v oblasti prevence a boje proti násilí na ženách. K dnešnímu dni úmluvu ratifikovalo 34 států, mezi nimi však Česká republika stále chybí.
I přesto, že v mezinárodním měřítku vedla úmluva řadu států k praktickému prosazování právních předpisů a politik s cílem účinně předcházet násilí na ženách a bojovat proti němu, se Turecko, které úmluvu ratifikovalo jako první, rozhodlo letos v březnu oznámit své odstoupení, které nabude účinnosti 1. července 2021.
Česká ženská lobby dlouhodobě usilovala o přijetí Úmluvy proti násilí na ženách společně se svými členskými organizacemi a Amnesty International. To se povedlo 12. května 2016, kdy ČR jako jedna z posledních států úmluvu podepsala. Přijetí úmluvy podporoval tehdejší ministr pro lidská práva, rovné příležitosti a legislativu Jiří Dienstbier, který v lednu 2016 od nás přijal jménem vlády petici k přijetí Istanbulské úmluvy.
Česká ženská lobby se usiluje o dotažení celého procesu na podporu obětí násilí, ratifikace Úmluvy o prevenci a potírání domácího násilí na ženách a domácího násilí, neboť ji pokládá za důležitý a funkční nástroj prevence a potírání násilí na ženách a dívkách. Pro lepší informovanost jsme připravili osvětovou kampaň Hlas proti násilí.
„Úmluva je standardní lidskoprávní úmluvou. Přispívá nejen k harmonizaci práva smluvních stran, ale i úrovně služeb, prevence a pochopení závažnosti problému.“ (Zdroj: Úřad vlády ČR)
Přínosy Istanbulské úmluvy
Úmluva Rady Evropy o prevenci a potírání násilí na ženách a domácího násilí je prvním mezinárodním nástrojem zaměřeným na čtyři hlavní oblasti:
V rámci těchto 4 pilířů Úmluva přinese:
V Úmluvě tedy nejde jen o trestněprávní rovinu a stíhání pachatelů, ale o komplexní řešení v otázkách násilí, přičemž v řadě výše zmíněných oblastí Česká republika stále zaostává (chybí specializované azylové domy pro oběti násilí, oběti násilí se často setkávají s bagatelizací a zpochybňováním jejich zkušenosti s násilím apod.).
Zdroje:
[1] Istanbulská úmluva používá tuto definici: „gender” znamená sociálně ustanovené role, chování, jednání a vlastnosti, které příslušná společnost pokládá za odpovídající pro ženy a muže.
[2] Egger, R. (2000). Prevencia násilia páchaného na ženách vo vzťahu k rodovým stereotypom a k rodovo špecifickej výchove − záznam z prednášky. In Aspekt, č. 1, s. 113 – 129.
https://www.vlada.cz/cz/ppov/rovne-prilezitosti-zen-a-muzu/aktuality/ces...
https://www.coe.int/en/web/istanbul-convention/10th-anniversary