Česká ženská lobby společně s Fórem 50 % pořádaly kulatý stůl s názvem „Jak posílit postavení žen v Evropské unii?“

Placeholder

Česká ženská lobby společně s Fórem 50 % pořádaly kulatý stůl s názvem „Jak posílit postavení žen v Evropské unii?“

5. 11. 2024

Česká ženská lobby společně s Fórem 50 %  uspořádaly dne 1. 11. 2024 kulatý stůl s názvem „Jak posílit postavení žen v Evropské unii?“. V rámci diskuse vystoupily odbornice na genderovou rovnost, včetně ředitelky České ženské lobby Mgr. Diany Soták Gregorové, ředitelky organizace Fórum 50 % Mgr. Veroniky Šprincové a renomované právničky z Univerzity v Oxfordu, JUDr. Barbary Havelkové, LL.M., DPhil. Kulatého stolu se dále zúčastnili zástupci a zástupkyně státní správy a NNO.

Genderová rovnost bohužel stále není v Česku prioritou. To dokládají i mezinárodní srovnání, jako je Index genderové rovnosti, kde se Česko v roce 2023 umístilo na 25. místě z 27 zemí EU, tedy jako třetí od konce, za námi je pouze Maďarsko a Rumunsko. Naopak pro Evropskou unii je genderová rovnost jednou ze základních hodnot a díky přijatým evropským politikám se Česko v této oblasti alespoň částečně posouvá vpřed.“ uvedla ředitelka České ženské lobby Diana Soták Gregorová. 

Barbara Havelková ve svém příspěvku „Otázky genderové rovnosti v evropských politikách“ uvedla: „Pokrok v oblasti genderové rovnosti bohužel není nevyhnutelný ani nevratný. Výzkum Evropského parlamentu z roku 2018 ukázal, že v některých členských státech dochází k regresu, konkrétně v šesti zemích (Rakousko, Maďarsko, Itálie, Polsko, Rumunsko a Slovensko) v oblastech, jako jsou práva žen a dívek, zejména v souvislosti s reprodukčním zdravím a situací ženských neziskových organizací."

Ředitelka organizace Fórum 50 % Mgr. Veronika Šprincová představila výsledky výzkumu „Reprezentace kandidátek v předvolební kampani do Evropského parlamentu“, kterou vytvořilo Fórum 50 % společně s Českou ženskou lobby. „Sexismus v oficiálních politických kampaních ustupuje a političky jsou zpravidla prezentovány podobně jako jejich mužští kolegové. Přesto zejména na sociálních sítích čelí specifickým verbálním útokům, zejména v podobě výhrůžek sexualizovaným násilím a komentářům zaměřeným na vzhled. To je odrazem pokřivené politické a společenské kultury akceptující verbální násilí – ta obzvláště silně dopadá právě na ženy,“ upozornila Šprincová.

Kompletní analýzu naleznete zde