Závěrečná zpráva překládá závěry založené na výzkumných zjištěních ze studia dokumentů, rozhovorů s relevantními zástupci/kyněmi státní správy a zkušenostech relevantních organizací, které se prosazování rovnosti žen a mužů věnují řadu let a mají zkušenosti s čerpáním EU fondů za několik operačních období. Tyto experti/ky nám pomohli identifikovat hlavní nedostatky nastavení OP při sledování společenského dopadu a zároveň ukázat pozitivní příklady pro efektivní nastavení budoucích výzev a horizontálních principů. Našim společným cílem je přitom zvýšit dopad realizovaných intervencí jak na straně řešitelů, tak příjemců, zejména pak s ohledem na realizaci společenské změny genderové rovnosti.
Věříme, že tato tříletá úzká spolupráce v rámci projektu Reflexe ESIF fondů na postavení žen a mužů přispěla mimo jiné k lepšímu porozumění a prohloubení spolupráce mezi státní správou a nevládními organizacemi, které jsou pro řešení společenských problémů a poskytování pomoci potřebným cílovým skupinám klíčové. Posilování role občanské společnosti, resp. nevládních organizací, patří k hlavním principům vyspělé demokracie.
HLAVNÍ ZÁVĚRY A DOPORUČENÍ PROJEKTU / Reflexe dopadu ESIF na postavení žen na trhu práce 2014 – 2020
|| NÍZKÁ ZAMĚSTANNOST ŽEN A BARIÉRY NA TP
Z důvodu mateřství je zaměstnanost žen ve věkové skupině 20 – 49 let s alespoň jedním dítětem mladším 6 let stále hluboce pod unijním průměrem. Ekonomický potenciál žen v České republice není dostatečně využíván.
Jedna z nejdelších rodičovských na světě negativně ovlivňuje postavení žen na trhu práce.
Největší překážky (zároveň priority DoP):
nedostatečné možnosti slaďování rodinného a pracovního života
nedostatek místně a cenově dostupných zařízení péče pro předškolní děti (do 3 let)
nízké zapojení otců
nedostatečná nabídka flexibilních forem práce a nízký počet zaměstnavatelů, kteří by aktivně prosazovali opatření posilující rovnost žen a mužů na pracovišti.
|| PODPORA PÉČE V PODOBĚ DĚTSKÝCH SKUPIN
Česká republika se v minulém období snažila zřizovat dětské skupiny za přispění EU fondů. Tyto fondy pokryly fungování 850 dětských skupin s kapacitou 11 000 dětí ve věku 1 – 6 let. Dalších 276 míst bylo vytvořeno v tzv. mikro-jeslích pro děti ve věku 6 měsíců – 4 roky a téměř 5 000 míst v dětských klubech.
S podporou fondů EU se podařilo pomoci 40 858 rodičům pracovat díky novým školkám a dalším zařízením pro péči o předškoláky.
|| ZAMĚSTNAVATELÉ PRAKTIKUJÍCÍ PRINCIPY RP
Pro zvýšení počtu zaměstnavatelů praktikujících principy na podporu rovnosti žen a mužů byly vypsány výzvy zaměřené na genderové audity a implementaci doporučení z nich plynoucích. Celkově bylo podpořeno 26 žadatelů, kteří realizovali genderové audity a 75 žadatelů implementujících výsledky těchto auditů. Obě výzvy byly vypsané a čerpané v souladu se Standardem genderového auditu, který vydal Úřad vlády ČR v kooperaci s genderovými expertkami a experty z nevládního a akademického sektoru.
|| NEROVNOSTI A POSTAVENÍ ŽEN NA TP V ČR
Dlouhodobě nevykazuje příliš příznivý vývoj – v roce 2020 na 78. místě Globálního ekonomického fóra – díky přispění EU fondů dochází k pozvolným změnám.
Významné genderové rozdíly jsou v rozhodovacích pozicích a to jak ve vedení firem a organizací, tak v politickém zastoupení.
Rozdíl v průměrných mzdách žen a mužů v ČR je jedním z nejvyšších v Evropské unii. V roce 2019 se rozdíl v platech mužů a žen snížil na 18,9, ale stále je vysoký oproti rovněž klesajícímu unijnímu průměru 14,1 %.
Pozitivní vývoj v otázce zaměstnanosti žen (i mužů) do roku 2020 lze do velké míry připsat příznivé ekonomické situaci.
HLAVNÍ DOPORUČENÍ PRO 2021 – 2027
V souvislosti s krizí způsobenou covid-19, která negativně ovlivnila situaci na trhu práce, je potřeba posílit aktivní podporu zaměstnanosti žen, zejména pak snižovat platovou nerovnost a další bariéry genderové rovnosti, které mají za konkrétní důsledek, že ženy prakticky nerozhodují o opatřeních aplikovaných v době této krize a přitom jsou krizí nejvíce zasaženy.
|| NAPLŇOVAT STRATEGII ROVNOSTI ŽEN A MUŽŮ
Nové cíle a výzvy nastavit ve vztahu k naplňování nové Strategie rovnosti žen a mužů na léta 2021–2030. Ta má být východiskem pro další resorty, řídící orgány i samotné příjemce.
Její součástí je analýza současného stavu a jasně definovaná kritéria splnění jednotlivých opatření. Strategie rovnosti žen a mužů vznikla ve spolupráci s nevládním a akademickým sektorem v souladu s demokratickými principy participace.
|| PROVÁZAT OPATŘENÍ NA TEORII ZMĚNY
Společenská změna musí být vedena směrem k jednotným cílům a opatřením. To klade velké nároky na koordinaci a komunikaci mezi jednotlivými rezorty a pracovišti i na orientaci jednotlivých aktérů.
Zodpovědný koordinační orgán MMR/NOK ve spolupráci s Odborem rovnosti žen a mužů ÚV ČR, který je gestorem problematiky by měl zajistit provázanost, spolupráci a informovanost jednotlivých složek prosazování cílů DoP.
S cílem efektivního nastavení doporučujeme upevnit a nadále rozvíjet znalosti o genderové rovnosti u zodpovědných pracovnic/pracovníků za nastavování, implementaci a vyhodnocování cílů rovnosti žen a mužů v rámci EU fondů.
|| ZLEPŠIT POVĚDOMÍ SPOLEČNOSTI
Zvyšování povědomí veřejnosti o problematice genderové nerovnosti a mezinárodních a národních závazcích ČR směřujících ke zlepšení rovnosti žen a mužů posílí dopad všech opatření a aktivit.
|| KONCEPČNĚ PROVAZOVAT VYPISOVANÉ VÝZVY
Klíčovými předpoklady pro naplňování cílů DoP a efektivní čerpání EU fondů je zejména navázat vypisované výzvy na cíle Strategie rovnosti žena mužů na léta 2021–2030 a zveřejnit harmonogram plánovaných výzev. Potenciální žadatelé o podporu, včetně státního, nevládního a akademického sektoru, tak získají rámcovou představu a budou moci lépe plánovat svoji činnost a posílit dopad svých intervencí na cílové skupiny.
Na úrovni realizace projektů pro zajištění efektivního dosahování stanovených cílů projektů (resp. výzev) podporovat atmosféru důvěry mezi příjemci dotací a donorem. Řídící orgán by měl pokračovat v dobré praxi a vyzývat příjemce ke sdílení zpětné vazby a zkušeností z terénu a to ve všech fázích přípravy i realizace výzev (např. formou pořádání kulatých stolů), chce-li zvyšovat dopad činnosti příjemců.
|| MÍŘIT NA SYSTÉMOVOU ZMĚNU
Jde o podporu přístupu, který klade důraz na provázanost, interdisciplinaritu, lokálnost a zapojení více klíčových aktérů ve smyslu tzv. collective impact (tedy propojení několika různých aktérů jako efektivnější způsob dosahování společenské změny, resp. zvyšování dopadu intervencí).
Umožnit žadatelům přijít s vlastními inovativními přístupy a při stanovování indikátorů projektů vést příjemce ke sledování příspěvku ke společenské změně. Dopad činnosti je možné měřit často až po skončení projektu.
|| ROZŠÍŘIT GENDER MAINSTREAMING
Pro nové programové období 2021–2027 je stanoveno 5 politických cílů EU fondů, rovnost žen a mužů spadá do PC4, Sociálnější Evropa.
Národní koncepce realizace politiky soudržnosti v ČR po roce 2020 definuje navazující priority ČR a řadí problematiku rovnosti žen a mužů (stejně jako v minulém programovém období) výhradně pod oblast trhu práce, vymezuje ji jako „slaďování pracovního a osobního života a rovné příležitosti žen a mužů na trhu práce”.
Jedním z našich klíčových doporučení je zohlednit aspekt rovnosti žen a mužů napříč prioritami ČR pro období 2021–2027.
|| PROSAZOVAT HP ROVNOSTI
Představujeme návrh komplexního nastavení HP jako nástroj podpory genderové rovnosti v EU fondech. Systém je založený na centralizované roli gestora, kterým je Odbor rovnosti žen a mužů ÚV ČR. Ten by působil na třech úrovních (systémová, úroveň výzev a úroveň projektů), přičemž jeho činnost by byla doplněna (na projektové úrovni) o tzv. systém průřezových závazků (za podmínky navýšení personálních kapacit Odboru rovnosti žen a mužů ÚV ČR).
Projekt „Reflexe dopadu ESIF na postavení žen na trhu práce“ realizovala v období 1. 3. 2018 až 28. 2. 2021, za podpory operačního programu Technická pomoc.
https://czlobby.cz/cs/projekty/reflexe-dopadu-esif-na-postaveni-zen-na-trhu-prace
