Slepá místa v poznání: soud vidí individuální riziko, ale nevidí systémové násilí.
Rozhodnutí Nejvyššího soudu ve věci rodičky odsouzené po domácím porodu, při němž zemřelo dítě, přesahuje svým dopadem individuální příběh jednoho, byť mimořádně smutného případu.
Jsme jako Pracovní skupina pro porodnictví při České ženské lobby přesvědčeni, že navzdory závěrům Nejvyššího soudu zůstává žena těhotná, při porodu a v období po porodu v České republice stále bezvýhradně plnoprávnou osobou se svobodným a informovaným souhlasem.
Dále upozorňujeme, že soudní rozhodnutí znovu otevřelo zásadní otázku: zda český systém skutečně dokáže rozpoznat a pojmenovat systémové selhání, pokud se projeví v období těhotenství, u porodu či v období po porodu.
Nejde přitom jen o jeden konkrétní případ. V sázce je mnohem víc – jistota žen, rodiček i zdravotnic a zdravotníků, že porodní péče v České republice stojí na odbornosti, bezpečí, respektu a na právu každé pacientky svobodně rozhodovat o svém těle a o poskytované péči.
„Informovaný souhlas není nadstandard, výsada ani privilegium pro několik poučených žen. Je nezbytnou podmínkou zásahu do tělesné integrity a jeho absence představuje zásah do práva na tělesnou integritu a lidskou důstojnost. Informovaný souhlas je zároveň jedna z podmínek bezpečné a důstojné zdravotní péče,“
uvádí Ágnes Bučinská Němečková z Českého helsinského výboru.
Skupina upozorňuje, že pokud soud posuzuje porod pouze jako izolovanou událost a nevidí širší souvislosti, může přehlédnout podstatu problému. Tou není jen individuální pochybení ani konflikt mezi přáními příjemkyň péče a potřebami personálu, ale neodmyslitelně prostředí, ve kterém se porodní péče odehrává: nastavení odpovědnosti, mocenské vztahy, kultura komunikace a míra respektu k právům žen během porodu.
Právě v porodnictví se totiž dlouhodobě ukazuje, že kvalitu péče neurčuje jen technická dostupnost zákroků, ale také to, zda žena dostává náležitou odbornou a bezpečnou péči, která odpovídá současným poznatkům a zároveň respektuje její důstojnost, vůli a právo na srozumitelné informace. Bez toho nelze mluvit o skutečně bezpečné péči.
Tato zpráva poukazuje na širší shodu napříč organizacemi působícími v oblasti porodní péče: důvěru ve zdravotní péči nelze obnovit bez jasného potvrzení, že informovaný souhlas je nepominutelným základem péče, nikoli formální procedurou, kterou lze arbitrárně v souvislostech porodní péče výběrově anulovat. Jestliže se z něj stává něco, co je ženě fakticky přiznáno jen někdy a za určitých okolností, oslabuje to důvěru v celý systém.
Zároveň je třeba citlivě, ale jasně pojmenovat i další rozměr problému: pokud klíčové systémové instituce opakovaně nedokážou rozpoznat systémové selhání v oblasti porodní péče, nevědomky tím upevňují stav, v němž jsou problematické zkušenosti žen považovány za běžné, očekávatelné nebo nevýznamné. Takový přístup nevede ke zklidnění situace ani k větší bezpečnosti. Naopak prohlubuje dlouhodobou krizi důvěry a generačně přenášenou zkušenost, že porod nemusí být místem respektující a právně jisté zdravotní péče.
„Potřebujeme vrátit jistotu do zdravotní péče. Jistotu, že práva příjemkyň péče platí i v těhotenství a u porodu. Jistotu, že odborná péče a respekt nejdou proti sobě, ale tvoří jeden celek. A také jistotu, že systém umí rozpoznat vlastní slabá místa a poučit se z nich,“
uvádí dále Lenka Laubrová Žirovnická z Pracovní skupiny.
Pracovní skupina pro porodnictví při České ženské lobby proto vyzývá k věcné odborné i veřejné debatě, která nebude stát na obraně jednotlivých institucí či profesních pozic, ale na společném zájmu: aby porodní péče v České republice byla bezpečná, právně jistá, důstojná a skutečně respektující.
Porod není okrajové téma ani soukromý problém jednotlivých žen. Je to základní zkouška kvality zdravotního systému, jeho právní kultury i schopnosti chránit lidskou důstojnost v jedné z nejzranitelnějších situací života.
Kontakt pro média:
Lenka Laubrová Žirovnická, 777 639 288
Pracovní skupina Porodnictví při České ženské lobby (ČŽL)
