Skip to main content
Genderová rovnost

Od kdy muže zajímají potraty? Jde o boj mužské nadvlády a politiku, tvrdí Smolíková

28. 9. 2021

Podle předsedkyně České ženské lobby Marty Smolíkové jsme svědky a svědkyněmi širšího boje mezi konzervativními a liberálními kruhy. Smolíková se domnívá, že se téma interrupcí politizuje a někteří jej zneužívají v rámci takzvaných kulturních válek, které rozdělují společnost.

Napsala pro Aktuálně Clara Zangová, 23. září 2021

Česká odbornice je přesvědčená, že ve státech, kde jsou potraty zcela na rozhodnutí samotné ženy, může tato možnost o rozhodování o vlastním těle lidi provokovat. „Je to součástí mocenského boje o mužskou nadvládu. Nabízí se také úvaha o tom, zda má být člověk zodpovědný sám za sebe, nebo zda je k tomu třeba nastavit zákony a zákazy,“ vyjmenovává předsedkyně.

Naposledy došlo ke změně legislativy v Texasu, ten má nyní nejpřísnější potratové zákony z celých Spojených států. Umělé přerušení těhotenství je tam od začátku září po šestém týdnu zcela zakázáno. Prezident Joe Biden to považuje za „bezprecedentní útok na práva žen“ a minulé úterý požádal o jeho zastavení.

Texaský zákon ve své současné podobě funguje na systému udavačství. Pokud má někdo podezření, že by někdo mohl napomáhat potratu, stačí vyplnit speciální formulář. Za to je pak čeká finanční odměna v přepočtu až 215 tisíc korun.

Potrat je podle novely legální jen do šestého týdne těhotenství a texaský guvernér Greg Abbott toto ultimátum hájí. Tvrdí, že oběti násilných činů tak nemusí plod donosit, mají na rozhodnutí dostatek času. To je ale podle Smolíkové čistý alibismus. „Každý samozřejmě ví, že v takovém případě žena dostatek času na rozhodnutí nemá. Toto v žádném případě není řešení,“ hodnotí.

Jak připomněla demokratická kongresmanka Alexandria Ocasio-Cortezová, šestitýdenní limit ve skutečnosti počítá jen se dvěma týdny zpoždění menstruace. „V případě, že ho (Grega Abbotta – pozn. red.) o tom za jeho dosavadní život nikdo neinformoval, může se toto zpoždění jakékoli ženě stát, pokud je ve stresu, pokud změní stravu nebo se to může přihodit i zcela bez důvodu,“ reagovala na guvernéra.

Smolíková vysvětluje, že interrupce se staly součástí vyhroceného boje dvou částí společnosti, a zmiňuje, že tam, kde mají konzervativní kruhy navrch, se toto téma stává součástí politického i společenského diskurzu. To je i případ Texasu, který je v současnosti jedním z nejsilnějších států republikánů.

Plíživé zpřísňování na Slovensku

Smolíková spojuje zpřísňování potratových politik také se silným vlivem církve, a to zejména v Polsku, kde od loňska ženy nemohou podstoupit potrat legálně v případě těžké vývojové vady plodu. Nyní je u našich sousedů interrupce možná pouze v případě, že je ohrožen život matky nebo že je těhotenství důsledkem trestného činu. Na druhou stranu polskou církev v posledních měsících formálně opustilo několik stovek věřících a jedním z důvodů je i nová potratová politika. Česko má podle Smolíkové výhodu v tom, že zde církev tak silné postavení nemá.

Debata o potratech se však ze sousedních států netýká pouze Polska. K pomalým a nenápadným změnám v legislativě dochází také na Slovensku. Už v létě 2020 tamní poslanci hlasovali o čtyřech restriktivních novelách, nakonec ani jedna z nich neprošla. O necelý rok později pak ministerstvo zdravotnictví přišlo s tím, že ženám nad 40 let již nebudou na zákrok přispívat zdravotní pojišťovny.

Resort krok vysvětlil tak, že tím ženy ochrání před diskriminací na základě věku. Věk byl totiž na Slovensku až donedávna považován za rizikový faktor. Podle ministerstva však prenatální medicína pokročila, a pokud nemá žena po čtyřicítce jinou indikaci, není její těhotenství považováno za rizikové a musí si zaplatit veškeré nálady s interrupcí spojené.

Latinské Americe pomáhají ženská hnutí

Zatímco v některých evropských zemích a amerických státech sledujeme tendence oklešťovat reprodukční práva žen, v Latinské Americe dochází k velmi pomalé liberalizaci potratových politik. Obecně jsou na jihu Ameriky podmínky stále mnohem přísnější než v Evropě, ale například argentinské ženy dosáhly na sklonku loňského roku historického milníku. Přerušení těhotenství tam bylo dříve legální jen v případě znásilnění nebo ohrožení života matky, dnes jej může podstoupit každá žena do 14. týdne těhotenství.

Drobný krok směrem k legalizaci potratů zaznamenalo také Mexiko. Tamní nejvyšší soud rozhodl, že trestat za provádění interrupcí je nelegální. Neznamená to sice automaticky jejich povolení, podle nejvyššího soudu se ale jedná o významný precedens, který by časem mohl vést k rozvolnění potratové politiky. Smolíková vysvětluje, že v Latinské Americe jsou v současnosti poměrně silná ženská hnutí a že si tamní ženy byly schopny vybojovat velké množství práv za relativně krátkou dobu.

Účinnější než restrikce je podle předsedkyně České ženské lobby prevence nechtěného těhotenství. „Prevence je důležitá hlavně v předcházení domácího násilí, jednalo by se o praktické kroky související s přijetím Istanbulské úmluvy, včetně osvěty. Dále bychom se měli snažit krom šíření povědomí o antikoncepci o osvětu v oblasti konsenzuálního sexu, to znamená, že je ke styku nutný výslovný souhlas a v tomto smyslu by se mělo v zákoně redefinovat znásilnění,“ říká.

O zanesení nové definice znásilnění, kdy by bylo dostatečným důkazem i to, že dotyčná osoba vyjádřila nesouhlas se sexem, se začátkem června pokusila skupina poslanců v čele s Barborou Kořanovou. V současnosti je znásilnění v českém zákoně definováno tak, že si pachatel musí pohlavní styk vynutit násilím nebo pohrůžkou.

Kritici snah o redefinici však argumentovali tím, že je dnes velké množství znásilnění neoznámeno, a tak by bylo vhodnější se zaměřit na ně než neustále rozšiřovat skupinu těchto trestných činů. Česká legislativa zatím zůstává nezměněná.

This site is registered on wpml.org as a development site. Switch to a production site key to remove this banner.