Otevřený dopis nevládních organizací politickým zástupcům s výzvou ke změnám jednacího řádu Poslanecké sněmovny
Vážený pane předsedo/Vážená paní předsedkyně/Vážený pane poslanče/Vážená paní poslankyně/Vážený pane ministře/Vážená paní ministryně,
v Poslanecké sněmovně se v posledních letech nadměrně zvýšilo využívání obstrukčních taktik spočívajících v obsáhlých projevech zejména předsedů stran a poslaneckých klubů, a to často v čase určeném pro změny programu schůze. Ve Sněmovně tak nejsou zcela výjimečné i mnohahodinové projevy, které navíc často s projednávaným tématem ani nesouvisejí. Sněmovna je těmito projevy fakticky zablokována, což brání přijímání potřebných reforem. Současný jednací řád Poslanecké sněmovny (JŘPS) takové jednání umožňuje, a proto je nutné ho změnit.
Obstrukce jako strategický nástroj opozice mají v našem parlamentním systému dlouhou historii a jejich úplné zrušení není naším cílem. Jejich současné využívání však dosahuje absurdních rozměrů, které nemají v demokratickém systému místo a vedou k jeho paralýze. Opozice má navíc řadu dalších práv, kterým může své zájmy ve Sněmovně prosazovat (interpelace, zákonodárná iniciativa, členství ve výborech a komisích, právo vyjádřit se, svolání mimořádné schůze, vyvolání hlasování o nedůvěře vládě aj.), proto není nutné ponechávat v jednacím řádu i možnost kompletního zablokování projednání.
Vládnoucí koalice musí mít skutečnou možnost prosadit své sliby, na základě kterých byla občany zvolena. Na rozsáhlost problému upozorňují i následující údaje:
- Nejdelší projev ve Sněmovně z ledna 2024 trval celých 10 hodin a 44 minut.
- Již v minulém volebním období poprvé po více než 70. letech dosáhl počet schůzí trojciferného čísla (120). V tomto volebním období bude v březnu pokračovat již 129. schůze.
- Na programu 131. schůze Poslanecké sněmovny, která se uskuteční v březnu, je navrženo neuvěřitelných 234 bodů.
- V tomto volebním období se konalo již více než 70 mimořádných schůzí a v následujících měsících toto číslo ještě stoupne.
- V tomto volebním období dramaticky narostl počet projevů ještě před samotným otevřením bodu jednání. Poslanci dokonce překonali celou minulou Sněmovnu, k dubnu 2024 mluvili neuvěřitelných 390 hodin. Dnes lze předpokládat, že celková doba řečnění překonala 450 hodin. Za celé minulé volební období sepřitom jednalo „jen” 175 a tento propastný stav dále narůstá.
Poslanci by však neměli mít možnost jednání Sněmovny kompletně blokovat a paralyzovat tak její činnost. Podobně i Ústavní soud upozorňuje, že paralyzující obstrukce představují zneužívání práva a nepožívají ústavněprávní ochrany. Dlouhá jednání znamenají také zvýšené náklady pro státní rozpočet, ať už se jedná o vyšší výdaje na energie nebo na přesčasy zaměstnanců. Částky vynaložené na obstrukce opozice se pohybují v řádech milionů korun. Obstrukce přitom podle průzkumu vadí ve všech nebo ve většině případů téměř dvěma třetinám Čechů (62 %). Omezování délky řečnických vystoupení je přitom v západních demokratických zemích pevnou součástí jednacích řádů.
Analýza zahraniční praxe, kterou k tomuto dopisu přikládáme, ukazuje, že jednací řády zákonodárných sborů:
- Mají často pevné harmonogramy jednání, přičemž některé parlamenty (např. Estonsko, Francie, Nový Zéland) mají předem dané rozvrhy, zatímco jiné (např. Německo, Švédsko) fungují flexibilněji,
- Určují, že o programu jednání rozhoduje vedení sněmovny, často s účastí předsedů poslaneckých klubů, přičemž mimořádná zasedání lze svolat na základě žádosti určitého počtu poslanců pohybujícího se od 1⁄3 (Švédsko) po nadpoloviční většinu (Francie) nebo z rozhodnutí předsedy, a uplatňují přísné časové limity pro projevy poslanců, přičemž často existují kratší lhůty pro dotazy (1–2 min.), odpovědi (2–5 min.) a celkové rozpravy (10–15 min. na řečníka). Opozice může mít při rozpravě vyhrazený větší podíl času (např. Francie).
Na základě analýzy domácí i zahraniční praxe formuloval přední český ústavní právník a soudce Ústavního soudu prof. Jan Wintr ve své knize Proměny parlamentní kultury z roku 2021 řadu úprav jednacího řádu Sněmovny za účelem jeho racionalizace, mj. pevný harmonogram jednání stanovený mimo plénum s celkovou řečnickou dobou, požadavek
kvalifikované většiny pro některá procesní hlasování (zejm. změna pořadu schůze), možnost odhlasovat ukončení rozpravy, redukci přednostních práv, střídání řečníků pro a proti nebo zrychlení přijímání některých zákonů.
V době, kdy Česká republika čelí řadě výzev, je klíčové, aby Poslanecká sněmovna fungovala efektivně a věnovala se schvalování potřebných reforem a opatření ve prospěch občanů. Věříme, že úprava jednacího řádu inspirovaná osvědčenými zahraničními modely by vedla k efektivnějšímu a konstruktivnějšímu jednání Poslanecké sněmovny. Tímto krokem byste svým voličům jasně ukázali, že máte zájem hledat konstruktivní řešení a posilovat důvěru veřejnosti v parlamentní proces. Žádáme Vás proto, abyste tomuto tématu ve zbytku volebního období věnovali pozornost a pokusili se napravit díry v současné podobě zákona.
S úctou,
Lobbio
Datlad INSTITUT
oživení
Hlídač státu
Transparency International
Zelený kruh
SOFA
glopolis
Konsent
Česká ženská lobby
Jsme Fér
