Skip to main content
Genderová rovnost

V Česku je větší nerovnost mezi ženami a muži než v Ugandě a Bangladéši

Česko se propadá žebříčkem, který ve světě sleduje rovnost mezi ženami a muži. Loni se v žebříčku Světového ekonomického fóra umístilo na 88. místě, oproti roku 2006 kleslo o 35 příček. Ve srovnání 144 států jsou na tom v této oblasti lépe i v Ugandě nebo Bangladéši. V Evropské unii jsme na předposledním místě za Estonskem.

Napsal Jan Zázvorka pro iDNES.cz, 19. června 2018

Výsledky v úterý, na které připadá mezinárodní den rovnosti žen a mužů,  novinářům představili zástupciorganizací Social Watch a Česká ženská lobby.

Propad v žebříčku je podle analytičky Social Watch Markéty Mottlové způsoben hlavně tím, že situace u nás spíše stagnuje, zatímco v ostatních zemích se zlepšuje. „Špatné výsledky jsou způsobené hlavně nerovným postavením žen v politice a na pracovním trhu,“ uvedla.

Ženy v Česku podle aktivistů vydělávají průměrně o 21,8 procenta méně než muži. Ve věkové kategorii 35 až 44 let, kdy se ženy nejčastěji vracejí do práce po rodičovské dovolené, je rozdíl až 28 procent. Vliv podle Mottlové má i vysoký podíl žen v povoláních s nízkými platy. Upozorňuje také na to, že i ve státní správě, kde jsou tabulkové platy, dochází na stejných pozicích k nižšímu odměňování žen než mužů.

V Česku je podle organizací jedna z nejnižších zaměstnaností matek s dětmi do 6 let, což souvisí hlavně s nedostatkem školek a flexibilních pracovních úvazků.

Bude hůř, obává se Česká ženská lobby

Podle šéfky České ženské lobby Jany Smiggels Kavkové by se situace mohla ještě zhoršit, a to kvůli plánovaným škrtům a přesunům peněz z fondů EU. „Máme signály, že ty existující aktivity mohou být v ohrožení. Ministerstvo práce, které administruje peníze z Evropského sociálního fondu, oznámilo, že plánuje zrušit všechny grantové výzvy na odstraňování nerovností v příštích třech letech a přesunout 1,8 miliardy na jiná témata,“ uvedla Kavková.

Podle ní by se to dotklo například projektů na podporu zaměstnávání rodičů malýchdětí, samoživitelek, lidí nad 55 let či migrantek. „Tyto skupiny jsou nejvíc ohroženy chudobou, důsledky tedy mohou být fatální,“ dodala Kavková.

Podle záměrů ministerstva by se evropské peníze měly využít třeba na dětské skupiny. Posílení této službyodborníci vítají. Požadují ale, aby financování zajistil dlouhodobě stát a nespoléhal na dočasné evropské dotace. Social Watch a lobby kritizují také záměr zrušit povinnost zajistit místa ve školkách i dvouletým dětem.

Obě organizace vyzvaly politiky i k ratifikaci Istanbulské úmluvy, která se týká odstranění násilí na ženách. Proti tomuto dokumentu se zvedl odpor v konzervativních kruzích.

 

This site is registered on wpml.org as a development site. Switch to a production site key to remove this banner.