Nevládní neziskové organizace upozorňují na netransparentní přípravy Národního plánu obnovy, který má v následujících letech rozdělit 172 miliard Kč
Vážené poslankyně, vážení poslanci,
v pátek 26. března 2021 bude na 93. (mimořádné) schůzi Poslanecké sněmovny projednáván Národní plán obnovy (NPO). Poslanecká sněmovna tak dostává příležitost vyjádřit se jak k navrhovanému obsahu, tak i procesu příprav plánu, který v následujících letech rozdělí v České republice na 172 miliard Kč. Přípravy bohužel probíhaly do značné míry netransparentně a řada relevantních aktérů neměla možnost se do nich zapojit. Připravili jsme jednak toto stručné shrnutí našeho sdíleného pohledu na celkový rámec a proces příprav NPO a jednak sestavili seznam doporučení k jednotlivým tématům NPO od organizací či celých platforem, které se jim dlouhodobě věnují. Tento dokument lze využít jako podklad pro schůzi, pro apely na vládu nebo pro možné usnesení sněmovny. V případě Vašeho zájmu a možnosti zlepšit obsah a proces příprav NPO před odevzdáním Evropské komisi jsou Vám jednotlivé organizace a platformy k dispozici ke konzultacím v oblastech své expertizy.
Za zapojené organizace a platformy:
Klára Laurenčíková, Česká odborná společnost pro inkluzivní vzdělávání (ČOSIV)
Aleš Sedláček, Česká rada dětí a mládeže (ČRDM)
Hana Stelzerová, Česká ženská lobby (ČŽL)
Pavel Přibyl, České fórum pro rozvojovou spolupráci (FoRS)
Petr Lebeda, Glopolis
Michal Bláha, Hlídač státu
Anna Kárníková, Hnutí DUHA – Friends of the Earth Czech Republic
Marta Smolíková, Otevřená společnost
Josef Karlický, Rekonstrukce státu
Jolana Turnerová, Spiralis
Jiří Kulich, Středisko ekologické výchovy SEVER
Petr Leyer, Transparency International – Česká republika
Daniel Vondrouš, Zelený kruh
______________________________________________________
STRUČNĚ O NÁRODNÍM PLÁNU OBNOVY
Národní plán obnovy je výjimečnou příležitostí pro zotavení České republiky a nápravu hospodářských a sociálních škod způsobených pandemií COVID-19. Ze záchranného evropského fondu Recovery and Resilience Facility bude mít ČR k dispozici na 172 miliard Kč. Zdroje by měly směřovat k tomu, aby Česko vyšlo z pandemické krize modernizovanější, udržitelnější, odolnější a připravené na výzvy a příležitosti související mimo jiné se zelenou a digitální transformací. Již v následujících týdnech se rozhodne o finální podobě NPO, ale přístup české vlády neodpovídá důležitosti tohoto dokumentu.
Celý proces příprav a schvalování NPO probíhá ze strany české vlády v čele s koordinujícím Ministerstvem průmyslu a obchodu (MPO) netransparentně, nekoncepčně, bez efektivní participace občanské společnosti a bez strukturované veřejné debaty. Přestože jde o strategický dokument, tak NPO chybí vize, provázanost cílů a projektů a měřitelné indikátory na úrovni celého plánu. Nebyl také vysvětlen výběr zahrnutých projektů. NPO se jako celek zaměřuje na obnovu, přičemž odolnost je zohledněna nedostatečně a nesrozumitelně. Veřejnosti ani expertním skupinám a organizacím nebyly během příprav NPO poskytovány pracovní verze, nebyl systematizován výběr aktérů pro připomínkování, samotné připomínkování nebylo metodicky uchopeno a vypořádáváno. MPO odmítalo komunikaci s odbornými skupinami a nereflektovalo doporučení řady odborníků.
Z uvedených důvodů proto nevládní neziskové organizace doporučují vládě uskutečnit následující kroky tak, aby mohlo dojít k úspěšnému projednání NPO s Evropskou komisí a NPO mohl co nejvíce přispět k obnově a odolnosti České republiky. Nejzazší termín pro odeslání finální verze NPO je stanoven na konec dubna. Vláda tak má poslední příležitost otevřít diskusi a reflektovat odborná doporučení.
DOPORUČENÍ K PROJEDNÁNÍ NÁRODNÍHO PLÁNU OBNOVY
Obecná doporučení
Soustředit se na reformy, které skutečně mají transformační charakter a přispějí k udržitelnému rozvoji společnosti. Naopak se vyhnout těm projektům, jejichž účelem je vykrývání výpadků na běžné provozní náklady veřejných rozpočtů.
Koordinovat NPO s programy a plány dalších připravovaných evropských fondů a nástrojů a uvést plán do kontextu s dlouhodobou investiční složkou státního rozpočtu. Předložit ucelený přehled financování priorit z rozpočtu EU a finančních nástrojů EU.
Strategicky NPO zacílit s vymezením hlavních problémů, stanovit priority a měřitelné indikátory naplňování cílů jak na úrovni celého plánu, tak na úrovni jednotlivých komponent, vč. jejich příspěvku k plnění cílů.
Upřednostnit projekty, které mají střednědobý či dlouhodobý dopad.
Ve všech komponentách plánu sledovat dopady na rovnost žen a mužů a
respektovat zásadu do no significant harm ve vztahu k životnímu prostředí.
Zveřejnit matici způsobilosti výdajů ve vztahu ke specifickým cílům plánu. Usilovat o to, aby prostředky byly využity účelně a smysluplně a aby nastavená pravidla pro potenciální žadatele byla co nejjednodušší.
Zveřejnit, s jakými českými stakeholdery je plán konzultován, a na základě jakého klíče byli ke zpracovávání přizváni.
Poskytnout dostatečný čas k připomínkovému řízení, zejména pro vypořádání připomínek finální vládní verze plánu, a to jak pro vládní instituce, veřejnou správu, sociální partnery tak i pro nevládní neziskové organizace a další stakeholdery, kteří projeví zájem.
Nastavit podmínky pro transparentní sestavení a vyvážené složení řídícího orgánu NPO a implementačních orgánů jednotlivých vlastníků komponent a vyjasnit jejich role.
1. Digitální transformace
Transformovat a definovat moderní standardy digitálních služeb a jejich zavádění, aby mohly být plánované digitální projekty realizovány jednotně, efektivně, s měřením dopadů a provozních parametrů.
Upřesnit seznamy projektů, jejich popisy, zdůvodnění a alokované částky, s výjimkou kapitol 1.1 a 1.2 jsou popisy projektů často vágní a není jasný jejich obsah.
Zdůvodnit vazby projektů na digitalizaci, specificky u projektů, které jsou čistě podporou úzkých částí průmyslu (jako je např. “Podpora VVI v zasažených strategických odvětvích – letecký průmysl”, kde je kritériem počet provedených zkoušek na leteckém motoru).
Upřesnit formulaci podpory rozvoje ekosystému sítí 5G a reformulovat výstup k měření jako formu rozvoje, nikoliv jako počet konceptů či návrhů.
Podpořit zvýšení personálního zabezpečení interních IT služeb úřadů a posílení lidských kapacit interní kybernetické bezpečnosti.
1. 6. Rozvoj kulturního a kreativního sektoru
Neponižovat komponentu rozvoj kultury a kreativního prostředí, neboť se jedná o ekonomicky nejpostiženější odvětví koronakrize.
Využít plán k transformaci správy kultury v souladu s kompetenčním zákonem, který zahrnuje i výrobu a obchod v oblasti kultury; tato oblast nebyla po roce 1990 strategicky řešena, vyjma kinematografie.
Zohlednit inovační potenciál kulturních a kreativních odvětví i potřebné pozitivní dopady kultury na komunitní život i sociální oblast v post-covidové době.
2. Fyzická infrastruktura a zelená tranzice
Provázat zelenou transformaci se sociální obnovou, a to zejména v regionech, kde dojde ke změnám pracovního trhu, rekvalifikace jsou nedostačující.
Prioritizovat obnovu struktury krajiny, zvýšení ekologické stability, zlepšení vodního režimu a morfologického stavu vodních toků a zlepšení druhové a prostorové skladby lesů.
Zahrnout projekty revitalizací vodních toků, obnov mokřadů, výsadby dřevin a další zeleně v krajině, zvyšování odolnosti lesů vůči suchu (podsadby a dosadby listnáčů a jedlí do ještě nenapadených porostů) či opatření proti erozi na zemědělské půdě.
Vyjmout dálniční a silniční infrastrukturu z prioritních investičních oblastí v komponentě 2. 1 Udržitelná a bezpečná doprava.
Revidovat zahrnutí veškerých položek v komponentách 2.1 – 2.8 do “klimatických projektů” a evidovat tak jenom ty, které mají prokazatelný přínos z hlediska plnění klimaticko-energetických cílů, a zároveň splňují princip do no significant harm.
Respektovat strategické dokumenty životního prostředí jako je Strategie přizpůsobení se změně klimatu v podmínkách ČR, Strategie ochrany biologické rozmanitosti a Státní program ochrany přírody a krajiny.
3. Vzdělávání a trh práce
Navýšit investice do sociální oblasti a lidského kapitálu (vůči investicím do infrastruktur) tak, aby byly zmírněny dopady koronavirové krize, technologií a digitalizace na trh práce, s ohledem na krácení alokace ESIF+ oproti minulému (ekonomicky prosperujícímu) programovému období: oblasti spadající pod MPSV – Operační program Zaměstnanost+, OPZ+, a MŠMT – Operační program Jan Amos Komenský, OP JAK).
Komplexně a přiměřeně vyváženě reagovat na hospodářskou a sociální situaci marginalizovaných skupin vč. Romů.
Posílit možnosti formálního i neformálního vzdělávání a celoživotního vzdělávání v návaznosti na zelenou transformaci.
Přinášet komplexní (multidisciplinární) řešení nerovností ve vzdělávání zejména ve strukturálně znevýhodněných regionech.
Zahájit důchodovou reformu a podpořit zvýšení odolnosti systému sociálních služeb.
Podpořit asistenční a terénní služby v oblasti zdravotní a sociální péče.
Vytvořit stálou infrastrukturu pro nejzranitelnější děti a mladistvé z nepodnětného rodinného prostředí s nízkým socioekonomickým statusem.
Podpořit sociální podnikání jako nástroj obnovy a řešení dopadů koronavirové krize.
6. Zdraví a odolnost obyvatel
Rozvíjet primární péči a zvýšit dostupnost zdravotní péče a prevence v regionech.
