O obsahu vysílání, deníků, zpravodajských webů a týdeníků v Česku rozhodují hlavně muži. Ve vedení médií ženám připadá jen devět procent míst. Mezi čtyřmi desítkami novinářů, kteří mají vliv na obsah šesti největších deníků, jsou jen tři ženy. Ukázala to analýza neziskové organizace Ústav nezávislé žurnalistiky, kterou v Praze na Kongresu žen zveřejnily pořadatelky.
Ženy nemají do celospolečenských témat co mluvit?
„Žijeme ve společnosti, kde je normální nezvat do diskusí o celospolečenských tématech ženy, kde moderátorky vypadají jako panenky, kde rozhodují o obsahu téměř výhradně muži, kde polonahé ženské tělo můžeme použít k prodeji čehokoliv,“ uvedla předsedkyně organizačního výboru kongresu Marcela Linková. Podle ní se téma rovnosti žen a mužů často bagatelizuje.
Národní dům na pražských Vinohradech navštívilo více než tisíc lidí. Na Kongres žen přijely novinářky, socioložky, političky, blogerky, aktivistky i ženy z neziskového sektoru. Zúčastnění se shodli na tom, že média by se měla vyvarovat stereotypnímu zobrazování žen a mužů, neboť ovlivňují celou společnost. Výsledkem kongresu je následující desatero:
DESATERO KONGRESU ŽEN 2015
1.JAZYK JE MOCNÝ, MLUVME SPRÁVNĚ
Studenti, právníci, sportovci… proč, když mluvíme i o ženách?
2.BRAŇME SE STEREOTYPŮM
Je to jednoduché: A kdybych byla muž, zeptal byste se taky tak? Zkuste to jinak!
3.VYŽADUJME ROVNÉ ZASTOUPENÍ ŽEN V DISKUZNÍCH POŘADECH
Pořádáte debatu, píšete článek, zvete hosty do pořadu? Vyváženost = pestrost.
4.TRVEJME NA GENDEROVÉ VYVÁŽENOSTI V REGULATORNÍCH ORGÁNECH
Kvóty, kvóty, kvóty… fungují.
5.ZÍSKEJTE VÍCE ŽEN DO VEDOUCÍCH POZIC V MÉDIÍCH
Společnost tvoří 50% mužů a 50% žen, proč tedy nejsou ve vedení médií téměř žádné
6.VYTVÁŘEJTE PRACOVNÍ PROSTŘEDÍ PŘÁTELSKÉ RODINĚ
Sdílené pracovní místo, částečné úvazky, práce z domova… proč ne v médiích?
7.ŘEKNĚTE NE PRODUKTŮM, KTERÉ PRODÁVÁ SEXISTICKÁ REKLAMA
Sexistická reklama? Ne, děkuji.
8.PODPORUJME RŮZNOST NA OBRAZOVKÁCH A V ÉTERU
Věk, pohlaví, orientace, etnicita, rasa… na obrazovky patří vše, stejně jako do každodenního života
9.NEROZDĚLUJME SVĚT NA MUŽSKÝ A ŽENSKÝ, JE JEN JEDEN
Svět je jen jeden, náš společný. Pojďme se tak chovat.
10.ŽENY, SPOLUPRACUJME!
Feminismus není nadávka!
V klíčových médiích jsou výhradně muži jako šéfredaktoři
Autorská analýza serveru Datová žurnalistika, která vznikla pro Kongres žen, ukazuje aktuální zastoupení žen a mužů v managementu a na vedoucích pozicích ve vybraných redakcích médií. Šéfredaktorské pozice v klíčových médiích zastávají výhradně muži. Výběr témat a způsob jejich podání je tak ovlivněn pouze jedním úhlem pohledu.
Téměř milion příspěvků o ženách a jejich rolích, které se v českých médiích objevily za pět měsíců letošního roku, byly prezentovány převážně s odkazem na mateřství nebo věk. Zaměříme-li se na to, jak se o ženách mluví, setkáme se s tím, že despekt vůči ženám je ve veřejném diskursu vyjadřován mnohem častěji prostřednictvím vulgarismů.
Z celkového počtu 187 porovnávaných vedoucích a manažerských pozic jich 46 zastávají ženy. Jejich podíl na vedení tedy činí zdánlivě 24,6%. Fakticky jsou ale rozhodovací pravomoci žen ještě výrazně nižší. Vedoucí posty žen často naplňují spíše formální znaky a výsledná rozhodnutí jsou nakonec činěna šéfredaktory, muži.
Vyplývá to z porovnávání zastoupení žen a mužů v médiích, která mají klíčový vliv na tzv. agendu (určují, o jakých událostech se veřejnost dozví, které události jsou podstatné a které méně nebo vůbec). Fakt, že šéfredaktorské pozice jsou výhradně mužskou záležitostí, logicky ovlivňuje i výběr toho, jaké zprávy jsou považovány, a následně předkládány veřejnosti, jako důležité. „Postavení a vnímání žen ve společnosti je tak logicky ovlivněno tím, co je médii, vedenými převážně muži, prezentováno a především jakým způsobem jsou daná témata komunikována,“ objasňuje důležitost výsledků analýzy předsedkyně Kongresu žen Marcela Linková.
Stará, mladá, matka, práce
V souvislosti s výrazem „žena“ se v médiích a veřejném mínění nejčastěji objevují slova „stará, mladá, matka, práce“. Mediální a veřejný obraz žen a mužů a jejich rolí se nejvíce liší v oblasti rodiny, dětí, péče o děti a domácnost, zajištění obživy pro rodinu a také v oblastech vzhledu a krásy. Zde se média s veřejností nejzásadněji rozcházejí. Kupříkladu jako živitele rodiny média častěji označují ženu (52%) než muže (48%), naproti tomu veřejnost jako živitelku ženu označuje z 39% a muže ze 61%.
Za zmínku stojí rovněž postoj veřejnosti k tradičním rolím žen v tom smyslu, že žena, která se od těchto předpokládaných rolí odchýlí, není většinově považována za slušnou. („Do slušné a pracovité ženy má strašně daleko. Ty se starají o své děti, manžela a o pořádek v bytě.“) Zaměříme-li se na to, jak se o ženách mluví, setkáme se s tím, že despekt vůči ženám je ve veřejném diskursu vyjadřován mnohem častěji prostřednictvím vulgarismů než despekt vůči mužům. Odsudek mužů je častěji realizován prostřednictvím ironie („borec, co si nasekal tři děti, a neplatí alimenty“).
Rehabilitace věku je záležitost celospolečenská
Za důležitou označili diskutující otázku tzv. ageismu (vyřazování starších lidí). Generální ředitelka vydavatelství Burda Praha Petra Fundová si myslí, že problém ageismu v médiích se dokonce zhoršuje. „Ženy, které moderují v televizích, vypadají jako panenky. Starší 35 let mají obtížné šance dostat se na obrazovku,“ poukázala. Fundová si všímá i finančního ohodnocení žen v médiích. „Čím víc se ženy v hierarchii organizaci dostanou, tím se nůžky mezi muži a ženami paradoxně rozevírají,“ zmínila.
Otevření tématu a předkládání ženských vzorů je pro vylepšení situace nezbytné, zaznělo dále v diskusi. Šéfredaktorka serveru My89.cz Lenka Tréglová, která má dlouholeté zkušenosti s prací v ženských titulech, považuje zveřejňování vzorů v podobě starších žen za správnou cestu. „Rehabilitace věku je záležitost celospolečenská, média v tom hrají určitou roli,“ uvedla.
Na otázku prosazování témat ve veřejném prostoru ze strany žen upozornila předsedkyně Kongresu žen Marcela Linková. Odchod Daniely Drtinové a Pavlíny Kvapilové z České televize mohl vyvolat dojem, že chtějí-li ženy otevřít důležité téma ve veřejném prostoru, „dostanou přes prsty“. Při moderování televizních diskusí mohou také muži-respondenti vnímat některé otázky, které pokládají ženy, jako více nepříjemné, než kdyby je pokládali muži.
Nelitujte se, spolupracujte, dodává Jiřina Šiklová
Podle názoru Petry Horákové, vedoucí speciálních redakcí Hospodářských novin, se ale situace přece jen zlepšuje. „Doba se začala posouvat dopředu, důležitá témata k ženské otázce přinášejí všichni v redakci,“ uvedla. Vydavatel Hospodářských novin, společnost Economia, si zadal hloubkový audit, ve kterém zjišťuje věkovou diverzitu zaměstnanců ve společnosti. „Doufám, že se výsledky bude vedení řídit,“ řekla.
Podle pořadatelek i hostů akce se v médiích k důležitým otázkám vyjadřují většinou muži, ženy komentují obvykle jen zdraví, sociální věci či rodinu. Objevují se tak v roli matek, obětí či svědkyň. Mívají podřadnější úlohy, jsou pasivní, mají nižší profesní zařazení a bývají spíš jen odbornicemi na domácnost. Socioložka Jiřina Šiklová na účastnice kongresu apelovala, aby se nelitovaly, ale naopak si uvědomily, jaký kus cesty ženy od poloviny minulého století ušly.
Téma „Ženy v médiích“ bylo ústředním tématem druhého ročníku Kongresu žen. Uskutečnil se pod záštitou České ženské lobby s podporou Nadace Open Society Fund Praha z programu Dejme (že)nám šanci, který je financován z Norských fondů.
Kongres žen zaštítil předseda vlády Bohuslav Sobotka a ministr pro lidská práva, legislativu a rovné příležitosti Jiří Dienstbier. Projekt rovněž podpořila Francouzská ambasáda, nadace Fridrich Ebert Stiftung a Heindrich Böll Stiftung.