Komentář Marty Smolíkové: Těsně před volebním víkendem byl v neveřejném režimu do zkráceného připomínkového řízení ministerstvem pro místní rozvoj rozeslán klíčový materiál, který ovlivní život v této zemi na příštích deset let jako máloco. Za vyhlášeného nouzového stavu, ve dnech, kdy se domlouvají krajské koalice, se rozhoduje o rozdělení evropských peněz pro příští roky.
Napsala Marta Smolíková pro Deník N, 11. 10. 2020
Dosud veřejnosti nedostupný materiál Návrh rozdělení alokace pro Českou republiku v programovém období 2021–2027 mezi operační programy zatím nebyl projednán se sociálními partnery, nebyl konzultován ani zveřejněn. Vláda jej chce schválit 15. října a za těch několik dní se má vypořádat i s připomínkami, jež jsou v tomto případě zcela zásadní.
Osm stran tabulek, zkratek a čísel rozděluje peníze do tří základních fondů evropských peněz. Zabývá se tím „jak“. Důležitou otázku „proč“ zcela pomíjí. I člověku, který se v podobných materiál orientuje, nějakou dobu trvá, než pochopí, že ministerstvo navrhuje posílit dopravní projekty na úkor peněz na zaměstnanost, vzdělávání, sociální služby či nově seniory. Nedočtete se, proč se mají peníze rozdělované už před nějakou dobou přesouvat z Evropského sociálního fondu (ESF+) do Fondu soudržnosti (FS), který se týká dopravy a životního prostředí.
Podle tohoto návrhu ministerstva, které řídí Klára Dostálová za ANO, má totiž ESF+ dostat pouhých 9,5 % (1,7 miliardy eur) z celkového rozpočtu, o který se dělí s Evropským fondem regionálního rozvoje (EFRR) a Fondem soudržnosti (FS). Původní alokace sociálního fondu (2,7 miliardy eur) byla dohodnuta v době, kdy situace na trhu práce a zaměstnanost v Česku vykazovaly premiantská čísla. I tak ale česká vláda tehdy určila podíl ESF+ na necelých 14 %. Šlo o jeden z nejnižších podílů sociálního fondu ve srovnání s dalšími zeměmi v EU. Pro srovnání, ESF na léta 2014–2020 čerpal z kohezního rozpočtu téměř čtvrtinu peněz (23 %). To se v předloženém materiálu nedočtete.
I selský rozum stačí na to, aby člověk domyslel, že covidová krize zásadně postihla a postihuje právě oblasti, které sociální fond řeší. Ke krácení není žádný důvod, ba naopak. Vláda by měla využít toho, že premiér v Bruselu vyjednal možnost přesouvání až 25 % mezi jednotlivými fondy, ale tak, aby se navýšily peníze, které půjdou takzvaně do lidí právě prostřednictvím sociálního fondu. Ministerstvo ale navrhuje postup právě opačný: využívá této možnosti v neprospěch ESF+. A co víc, nejedná se o jediné krácení tohoto fondu.
ESF+ zahrnuje dva připravované operační programy: Jan Amos Komenský (garantem je ministerstvo školství) a především program řízený ministerstvem práce a sociálních věcí s názvem Zaměstnanost+. Právě pro něj návrh znamená, že by ve srovnání s obdobím 2013–2020 mělo k dispozici pouhou polovinu peněz.
Je třeba připomenout, že díky ESF dostaly peníze například školy, které modernizovaly svoji výuku, nakupovaly pomůcky pro vzdálenou výuku, vznikaly dětské skupiny, mikrojesle, program pomáhal k návratu na trh práce ohroženým skupinám, ženám po rodičovské, osobám starším 55 let. Dále z něj jsou hrazeny rekvalifikace, zakládají se „sociální“ podniky, díky němu nastalo zlepšení sociálních služeb, jsou zaváděny nové komunitní sociální služby, včetně odlehčovacích, zkvalitnila se pomoc obětem násilí.
Peníze z Evropského sociálního fondu jsou poskytovány na služby lidem po návratu z vězení, aby se snížila míra recidivy. Jsou financovány projekty vedoucí k tomu, aby děti bez rodin nemusely vyrůstat v ústavech, k transformaci péče o duševní zdraví, k podpoře integrace Romů a mnoho dalších. Právě díky těmto projektům se dařilo udržovat tak nízkou nezaměstnanost.
Vedle toho významným příjemcem podpory z ESF+ je samotný stát, neboť z fondu jsou financovány například projekty přispívající k lepšímu výkonu státní a veřejné správy, lepší dostupnosti a větší kvalitě služeb pro občany.
Současná pandemie bude mít nepochybně dopad na trh práce. Nejde však jen o snižování nezaměstnanosti, ale také o vzdělávání osob na trhu práce, řešení dopadů digitalizace a robotizace, nastupujícího průmyslu 4.0. Čeká nás řada změn, Husákovy děti dorostou do seniorského věku a o potřebě investovat do vzdělání snad ani není třeba nikoho přesvědčovat.
Vládní plán přitom kupodivu nebyl projednán s tripartitou, zástupci občanské společnosti, akademické obce a kupodivu ani s koaličními partnery ne. Právě transparentní příprava a veřejné projednání je jednou z podmínek při plánování a formulování „veřejných politik“, kterou Evropská komise očekává, zkoumá a kterou podmiňuje schválení plánů pro čerpání peněz.
Podmínka to je velmi praktická: nejen že naplňuje základní demokratické principy v praxi, ale především dává prostor všem aktérům, aby připravili opravdu funkční strategie a plány podle rčení víc hlav víc ví. A zejména mezi sebou dosáhli společenské shody, která je předpokladem jakékoliv úspěšné akce. Tento princip byl zcela opomenut.
Není divu, že s krácením sociálního fondu nesouhlasí některé kraje, Českomoravský svaz odborových svazů, Svaz průmyslu a dopravy, Česká biskupská konference ba ani ombudsman Stanislav Křeček či zmocněnkyně pro lidská práva Válková a další. Dokonce i ministerstvo financí, které spravuje ANO, se dožaduje zdůvodnění, které v materiálu chybí.
Krácení bude mít také obrovský dopad na občanský sektor. Právě z operačního programu Zaměstnanost+ jsou podporovány oblasti, ve kterých stát naplňuje své funkce prostřednictvím občanského sektoru. Podle dostupných dat se nevládní neziskové organizace podílí na jeho čerpání v období 2014–2020 dvaadvaceti procenty. A z celkového počtu 8415 příjemců bylo 3893 příjemců z řad „nevládek“. Jak tyto organizace fungují a co vše zajišťují právě v oblasti sociálních služeb, bylo možno vidět v době karantény.
A aby toho nebylo málo, v připomínkovém řízení byl i další neveřejný materiál s názvem Národní plán obnovy (informoval o tom i Deník N), ve kterém se popisuje řešení dopadů krize covid-19, na něž Česko od Evropské unie dostane dalších 182 miliard korun. Jak upozorňuje Transparency International, z tohoto nového programu vláda hodlá utratit dalších 118 miliard na investice do dosud nepřipravených projektů týkajících se infastruktury. Celý plán označuje za rizikový především z hlediska korupčních rizik.
Jak rizikový je ale právě kvůli těm vládou navrhovaným aktivitám, které nepřispívají k cílům daným Evropskou komisí, se bude teprve hodnotit. Plán má být v Bruselu předložen do 15. října, nejpozději tedy v den, kdy jej vláda hodlá projednat. Takže na poslední chvíli. Člověku se skoro chce říct: této vládě zjevně nezáleží až tak na lidech, daleko raději má beton, asfalt, cihly – ty nemluví ani nepřemýšlejí.
Autorka je ředitelka Otevřené společnosti, o. p. s., a místopředsedkyně Rady vlády pro rovnost žen a mužů.
Zdroj: denikn.cz