Na počátku vzniku metodiky sběru dat byla myšlenka vytvořit v rámci sítě organizací znalostní datovou platformu. Jejím cílem je posílení provázanosti členských organizací, lepší vzájemné informování o jejich činnosti, cílových skupinách, projektech, zdrojích, vydaných publikacích a relevantních výzkumech v oblasti společenského problému, kterým je v našem případě nerovnost žen a mužů. Informace získané prostřednictvím datové platformy budeme využívat jak k prezentaci dopadu proženských organizací, tak k advokační práci při prosazování zlepšení postavení žen ve společnosti a na trhu práce.
Datovou platformu jsme vyvíjeli se znalostí tzv. HCD (Human-Centered Design). Respektovali jsme předpoklad, že má-li být nástroj sběru dat členskými organizacemi využíván, musí vycházet z jejich zkušeností a potřeb. Nejprve bylo tedy nutné jejich potřeby zmapovat, následně je zapojit do vytváření nástroje a společně jeho fungování pilotně otestovat. Poznatky a zkušenosti z testovací, resp. pilotní fáze, poté vyhodnotit a zapracovat prakticky do nastavení nástroje určeného pro aplikaci IDM. Zkušenosti a potřeby členských organizací byly zjišťovány skrze dotazníková šetření (27 vyplněných dotazníků z celkem 42), proběhlo několik hloubkových rozhovorů a konzultací, fokusních skupin a pilotní testování fungování nástroje. Velmi přínosné bylo rovněž sdílení zkušeností z dalších sítí, které proběhlo pomocí dotazníků (celkem 4) a osobních konzultací. Vedlejším efektem nastavování designu platformy společně s členskými organizacemi je jejich velká motivace pro užívání datové platformy, která je pro její fungování zásadní.
“Výstupy zjištěné v rámci těchto šetření byly následně zapracovány do návrhu podoby nástroje pro sběr dat. Jako nejúčinnější způsob sběru dat byl vybrán přístup, který vychází z projektové logiky a organizace jsou většinou tímto způsobem zvyklé pracovat, tzv. řetězec dopadu. Skutečnost, že při realizaci projektů musejí organizace tímto způsobem své intervence evidovat a vykazovat pro donora, navíc zvyšuje šance, že pro ně bude nástroj výrazně přínosný. Umožní jim propojit data za celou organizaci a napříč všemi projekty, což může význačně přispět k jeho využívání. Klíčové je ověření fungování nástroje přímo samotnými organizacemi.”[1]
[1] Odborný posudek metodologie vzniku datové platformy, Jana Smiggels Kavková, 2020.