- Služba péče o dítě v dětské skupině, které poskytují péči dětem od jednoho roku, je legislativně ukotvena již od listopadu 2014. MPSV eviduje k 1. únoru 2017 celkem 270 poskytovatelů dětských skupin, což představuje 7000 míst pro děti. Na podporu dětských skupin bylo uvolněno z Evropského sociálního fondu přes 4,5 miliardy korun.
- Zatím co v roce 2014 navštěvovalo předškolní zařízení zřizovaná obcemi necelých 6% dvouletých a mladších dětí, v Dánsku to bylo více než 65 % dětí, podobně v Nizozemí (60%) ale i v sousedním Německu byl počet dětí ve věku 0-2 roky pětkrát vyšší než u nás (32%). Více dvouletých dětí v předškolní péči ale nacházíme i v dalších zemích, které mají zkušenost s komunistickou předškolní péčí, jako je Maďarsko, které má 16% dětí do dvou let ve školkách, nebo Polsko, kde předškolní zařízení navštěvuje 11% dětí mladších tří let. Podle Zprávy o rodině za rok 2017 ve školním roce 2013/2014 navštěvovalo mateřské školy 30,4 % dětí z populačních ročníků mladších tří let. Je tedy patrné, že o předškolní vzdělávání pro děti starší dvou let je velký zájem v České republice.
- Podle výzkumu z roku 2014, který realizoval Výzkumný ústav práce a sociálních věcí (dále VUPSV) by téměř polovina matek chtěla pracovat v době, kdy je dítě ve věku od 2 do 3 let (24% příležitostně, 17% částečně a 5% plný úvazek). Pouze 20% žen nechce mít žádnou placenou práci až do doby, kdy je dítě ve věku od 3 do 4 let, přičemž preference se v tomto okamžiku přesouvají na stabilní práci (31% na plný úvazek a 33% na částečný úvazek). Většina matek by chtěla pracovat na plný úvazek v době, kdy všechny jejich děti jsou starší než 4 let, ačkoli téměř třetina matek se domnívá, že ideální volbou by byla práce na částečný úvazek a pouhých 10% by upřednostňovalo jen příležitostnou práci, dokud je dítěti od 4 do 6 let.
- V zemích Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (dále OECD) je výrazným trendem investování do vzdělávání a rozvoje služeb pro rodiny, protože umožňují sociální aktivizaci, rozvoj lidského potenciálu a pomáhají lépe se začlenit a participovat ve společnosti. Dále ke snižování nerovnosti mezi dětmi a s ní spojených patologických jevů ve společnosti. Zatímco členské státy dotují v průměru 20,5 tisíc dolarů ročně na jedno místo v předškolním zařízení, Česká republika dotuje toto míst částkou 4,4krát nižší. To nás řadí do společného klastru se zeměmi jako je Turecko nebo Mexiko, daleko od standardu Západoevropských zemí. Česká republika vydává 0,55 % HDP (asi 20 mld. Kč v roce 2011) na podporu služeb (předškolní péče, družiny, mimoškolní aktivity), zatímco průměr zemí OECD se pohybuje na úrovni 0,95 % HDP.
- Podle výzkumu Masarykovy univerzity je pro většinu českých matek rodičovská role důležitá a chápou ji velmi zodpovědně a aktivně. Potřeby a přání dítěte se snaží respektovat a považují jej za partnera, i proto jej vedou k samostatnosti a nezávislosti; samy se ale cítí izolované a přejí si zastávat i jiné role než jen mateřskou. Zahraniční výzkumy také ukazují, že ženy, které vnímají rodičovskou roli jako výlučnou a nezastupitelnou, mají ve srovnání s ženami, které vedle péče o děti i pracují, nižší sebevědomí, zažívají více stresu a jsou méně spokojené.
- Pro pečujícího rodiče je také neustálá péče vyčerpávající, zvláště je-li dětí více. Umístit tříleté dítě do školky a tak získat prostor věnovat se i jeho mladším sourozencům není sobectví, ale snaha poskytnout staršímu dítěti podněty, které potřebuje, a mladšímu zase větší intenzitu kontaktu s rodičem.
- Nedostupnost školek negativně dopadá na ekonomiku rodin i státu. Dlouholetá absence žen na trhu práce z důvodu péče o děti vede ke ztrátě talentů a prohlubování platových rozdílů mezi ženami a muži. Zatímco ženy – do 25 let pobírají v průměru o 10% nižší platy než muži, ve věkové skupině 35 až 55 let, tedy v době, kdy mají děti, vzrůstá rozdíl na 25-30%. Vysoká nezaměstnaností žen s malými dětmi zvyšuje riziko chudoby rodin, zejména rodin sólo rodičů. Mezi nízko-vzdělanými ženami, které mají děti starší tří let, dosahuje míra nezaměstnanosti alarmujících 35%.
- Aktuální studie OECD o rané péči a vzdělávání ale ukazuje významný pozitivní vztah mezi počtem let strávených ve školce a školní úspěšností. 15letí žáci, kteří navštěvovali předškolní zařízení, dosahovali významně lepších výsledků v testech PISA než jejich spolužáci, kteří je nenavštěvovali nebo jen na omezenou dobu.
- Výzkumy sledující dopady předškolní péče na emoční a sociální vývoj dítěte zjistily, že při přiměřené kvalitě péče (dostatečný počet pečovatelek s citlivým a neautoritářským přístupem, se kterými se dítě pravidelně potkává, čisté a stimulující prostředí, doba strávená v péči nepřekročí určitý limit závislý na věku dítěte) převažují pozitiva. Metaanalýza Hebrejské univerzity, která zpracovala výsledky 59 předchozích výzkumných studií, nezjistila žádný významný rozdíl mezi dětmi, které využily zařízení péče před třetími narozeninami, a těmi, které byly vychovány pouze rodičem.
Využité zdroje:
https://www.boeckler.de/pdf/p_wsi_studies_7_2016.pdf
https://www.mpsv.cz/files/clanky/31403/Zprava_o_rodine_2017.pdf
https://www.czso.cz/csu/czso/prijmy-a-zivotni-podminky-domacnosti-2016
https://www.trexima.cz/aktualita/kolik-jde-na-predskolni-vzdelavani-poro…
http://www.oecd.org/els/family/doingbetterforchildren.htm
http://www.voxeurop.eu/en/2017/early-childhood-5121592
http://www.csicr.cz/cz/Aktuality/Vysledky-PISA-2015-uroven-patnactiletyc…
http://ec.europa.eu/social/BlobServlet?docId=16676&langId=en
https://is.muni.cz/th/386186/fss_m/Sebelova_Renata_-_diplomova_prace.pdf
http://www.tandfonline.com/doi/abs/10.1080/14616730701711516
Erel, O., Oberman, Y., & Yirmiya, N. (2000). Maternal versus nonmaternal care and seven domains of children’s development. Psychological Bulletin, 126(5), 727. http://psycnet.apa.org/fulltext/2000-15524-007.htm
http://www.oecd.org/education/starting-strong-2017-9789264276116-en.html
http://genderstudies.cz/download/IDEA_Studie_3_2016_Verejna_podpora_mist…