NGOs disagree with the real intent of the law on free legal aid

NGOs disagree with the real intent of the law on free legal aid

19. 9. 2016

On September 21st, 2016, the government will be discussing the real intent of the law on free legal aid. Originally, the proposal was supposed to modify, in a complex way, the access to free legal aid for people whose rights had been violated and, concurrently, enable them to seek rectification trough courts. Non-governmental organizations lead by the Czech Helsinki Committee however warn that the proposed scheme will not be efficient, and they are appealing to the prime minister and the minister of justice for the material to be withdrawn and reworked. The government should not cover only the costs of legal aid offices, trade unions and non-governmental non-profit organizations should be also included as well.

 

Original text of the press release:

Dne 21. září 2016 bude vláda projednávat věcný záměr zákona o bezplatné právní pomoci. Návrh měl původně nově a komplexně upravit systém přístupu osob, jejichž základní lidská práva byla porušena, k bezplatné právní pomoci a posílit tak jejich současné možnosti domoci se nápravy přes soudy. Návrh z dílny Ministerstva spravedlnosti je ovšem velice minimalistický. Navrhuje bezplatnou právní pomoc formou „poskytování ústních právních porad informačního charakteru, a to navíc v zákonem stanoveném časovém rozsahu v minimální délce 30 minut a maximálně 120 minut za rok.“ Tuto pomoc mají lidem v nouzi dle předlohy poskytovat pouze advokáti, kterým bude tuto činnost hradit stát.

Nevládní organizace v čele s Českým helsinským výborem ovšem upozorňují, že takto nastavený přístup k právní pomoci nebude účinný ani efektivní, a žádají premiéra a ministra spravedlnosti o stažení a přepracování materiálu tak, aby se nejednalo pouze o právní porady a aby stát tuto činnost hradil nejen advokátům, ale i širšímu okruhu osob např. odborovým organizacím či nevládním neziskovým organizacím.

Tyto subjekty již nyní takovou pomoc poskytují, ovšem stát jim na tuto činnost přispívá jen v omezené míře. Řada osob, jejichž základní lidská práva byla porušena, nemá proto možnost se účinně bránit soudní cestou. Patří tam osoby, které byly přímo či nepřímo diskriminovány např. z důvodu pohlaví, zdravotního postižení či věku, osoby omezené na svobodě (např. nedobrovolně hospitalizované v psychiatrických léčebnách, osoby ve výkonu trestu, cizinci v detenčních zařízeních), nezletilé osoby či senioři, kteří přišli o majetek lichvou.

Vláda navíc v říjnu loňského roku v dopise Komisaři Rady Evropy pro lidská práva dopisem premiéra deklarovala, že nový systém právní pomoci pomůže domáhat se odškodnění přes soudy i velké skupině osob, které byly nedobrovolně sterilizovány. Nevládní organizace poukazují na to, že připravovaný zákon obětem nedobrovolných sterilizací situaci neulehčí a současně upozorňují, že tato skupina čeká na nápravy křivd komunismu přes deset let.

Česká ženská lobby, Organizace pro pomoc uprchlíkům, Poradna pro občanská a lidská práva a Český helsinský výbor proto zaslali premiérovi a ministru spravedlnosti společný dopis, jehož celé znění naleznete níže.

Kontaktní osoba: Lucie Rybová, ředitelka Českého helsinského výboru,  e-mail: lucie.rybova@helcom.cz