V kabinetu sedí pouze dvě ženy a 15 mužů, minimum žen najdeme i v čele vysokých škol. V Česku jsou navíc mezi muži a ženami v evropském srovnání největší rozdíly v platech.

ČR skončila v uplynulém roce v žebříčku Světového ekonomického fóra, který hodnotí míru nerovnosti v postavení žen a mužů, na 96. místě v sousedství Indonésie či Ázerbájdžánu. K nelichotivému výsledku přispívá především nízká účast žen na rozhodování. Ve sněmovně zasedá pětina žen, v sedmnáctičlenném kabinetu premiéra Bohuslava Sobotky spolurozhodují dvě ženy.

„Nejméně žen ve vrcholových manažerských pozicích najdeme ve vedení velkých firem – ve stovce těch největších působí jen necelých 7 % žen a například představenstvo Hospodářské komory tvoří 34 mužů a 2 ženy,“ píší v tiskové zprávě Česká ženská lobby a Fórum 50 %.

Předsedkyně České ženské lobby Jana Chržová: "Ačkoli formální rovnosti před zákonem dosáhly ženy již zhruba před sto lety, její převedení do praxe stále pokulhává. Znevýhodněné postavení žen ve společnosti můžeme sledovat v mnoha oblastech, rozdíly v odměňování počínaje, násilím na ženách konče. Letos jsme se rozhodli upozornit na oblast, ve které si ČR vede dlouhodobě špatně – na nevyvážené zastoupení žen v rozhodovacích a řídicích pozicích."

Politickou otázkou se pravidelně stává i zavedení kvót na podíl žen právě například v politice. Jejich zastánkyní je místopředsedkyně ČSSD Alena Gajdůšková. „Ukazuje se mezinárodním srovnáním a z historických zkušeností po celém světě, že jestliže společnost má zájem – a musí mít zájem především muži, kteří vládnou, kteří rozhodují – že to jinak nejde,“ míní Alena Gajdůšková, která tvrdí, že je ve vysoké politice „jediná žena široko daleko“. Výhradní zastání však nemá ani mezi ženami-političkami. Zavedení kvót odmítá bývlá poslankyně ODS Lenka Kohoutová. „Od 23 let jsem vždy pracovala ve vedoucích pozicích a nikdy jsem neměla pocit, že bych byla oproti mužům třeba finančně znevýhodněna,“ uvedla. Zavedení kvót by ji uráželo. 

vice na...