Premiér Vlády ČR a zároveň předseda Rady Vlády pro rovné příležitosti žen a mužů Andrej Babiš představil  28.ledna 2019 na jednání této rady svůj záměr založení dvou porodních domů. Tento pilotní projekt by se měl podle premiérových slov stát součástí Všeobecné fakultní nemocnice (VFN) v Praze ve spolupráci s lékařem Antonínem Pařízkem a Fakultní Thomayerovy nemocnice (FTN).

Porodní dům je zdravotnické zařízení, vedené autonomními porodními asistentkami. Výhradně ty zde poskytují péči zdravým, tzv. nízkorizikovým ženám. Pokud se u porodu projeví komplikace, porodní asistentka předává rodící ženu do sekundární péče, tedy do běžné porodnice, kde je přítomen lékař/lékařka. V případě, že garantem porodního domu (zde spíše porodního centra v areálu nemocnice) bude lékař, nelze zaručit autonomii takového zařízení. Už vůbec nelze spoléhat, že zde budou respektována práva jak rodících žen, respektive rodičů, tak odborná doporučení pro normální porod, pokud v jeho domovské nemocnici respektována nejsou.

Lékaři a lékařky jsou svým studiem připravováni zejména na řešení komplikací, zatímco odbornicí na péči o ženy a novorozence při normálním, fyziologickém porodu je porodní asistentka. Právě zástupkyně této profese by měly být přizvány do debaty o porodních domech.

Před bezmála dvaceti lety se VFN pod vedením Pařízka rozhodla nabízet tzv. ambulantní porod. V jejich podání to byl poměrně složitý proces, kdy matka s dítětem mohla odejít z porodnice nejdříve 20 hodin po porodu domů, kde ji postupně navštívilo několik odborníků včetně gynekologa a neonatologa. Tato "nadstandardní" služba stála 6 000 Kč a byla výsměchem zdravé a bezpečné péči o ženu a dítě z odborného i ekonomického hlediska. K péči o matku i novorozence nejen v domácím prostředí je totiž plně kompetentní porodní asistentka, jejíž péče by mohla být navíc hrazena z veřejného zdravotního pojištění. Po nějakém čase profesor Pařízek sám přiznal, že o tuto službu nebyl zaznamenán téměř žádný zájem. Pokud koncepci porodního domu uchopí nemocnice podobně jako ambulantní porod, je na místě reálná obava, že péče zde poskytovaná nebude v souladu s odbornými doporučeními pro normální porod a nebude vycházet z potřeb žen a dětí, resp. celé rodiny.

Předsedkyně Hnutí za aktivní mateřství Petra Sovová navštívila na jaře 2016 porodní centrum v berlínském Charlottenburgu: “Nachází se v areálu nemocnice, se kterou ho spojují jediné dveře. Tamní porodní asistentky nám vysvětlily, že fungují pouze jednosměrně – pokud má rodička nějaký zdravotní problém, který přesahuje možnosti porodního centra, dveře otevřou a ženu převezou či častěji pěšky doprovodí na porodní sál nemocnice. Lékaři do porodního centra nevstupují. V tomto zařízení si mohou ženy vybrat z několika útulných porodních místností, ročně se tu narodí kolem 300 dětí.”Celkově existuje v sousedním Německu kolem sedmdesáti porodních domů a center. Pro srovnání: v roce 1993 byly pouze tři.

V České republice zcela chybí primární péče poskytovaná porodními asistentkami. Porodní dům je šance, jak tuto péči do našeho systému implementovat. Jak se ministerstvo zdravotnictví dozvědělo z ankety na svém facebookovém profilu, po porodních domech je u nás z řad rodičů velká poptávka. Byla by velká škoda tuto šanci promarnit a nenabídnout jim zdravou a bezpečnou péči ve skutečném porodním domě.

KONTAKTY:

Petra Sovová, předsedkyně Hnutí za aktivní mateřství, 776 465 486, ham@iham.cz

Porodní dům / porodní centrum NENÍ:

Gynekologicko-porodnické oddělení s vanou a útulnými prostory.
Oddělení, kde je poskytovatelem péče lékař a jemu podřízené porodní asistentky.
Zařízení, které nabízí současně péči i rizikovým ženám.
Zařízení, které žena nemůže navštěvovat v celém průběhu těhotenství.