Neziskové organizace upozorňují na netransparentní přípravy Národního plánu obnovy

Placeholder

Neziskové organizace upozorňují na netransparentní přípravy Národního plánu obnovy

29. 3. 2021

Nevládní neziskové organizace upozorňují na netransparentní přípravy Národního plánu obnovy, který má v následujících letech rozdělit 172 miliard Kč

 

Vážené poslankyně, vážení poslanci,

v pátek 26. března 2021 bude na 93. (mimořádné) schůzi Poslanecké sněmovny projednáván Národní plán obnovy (NPO). Poslanecká sněmovna tak dostává příležitost vyjádřit se jak k navrhovanému obsahu, tak i procesu příprav plánu, který v následujících letech rozdělí v České republice na 172 miliard Kč. Přípravy bohužel probíhaly do značné míry netransparentně a řada relevantních aktérů neměla možnost se do nich zapojit. Připravili jsme jednak toto stručné shrnutí našeho sdíleného pohledu na celkový rámec a proces příprav NPO a jednak sestavili seznam doporučení k jednotlivým tématům NPO od organizací či celých platforem, které se jim dlouhodobě věnují. Tento dokument lze využít jako podklad pro schůzi, pro apely na vládu nebo pro možné usnesení sněmovny. V případě Vašeho zájmu a možnosti zlepšit obsah a proces příprav NPO před odevzdáním Evropské komisi jsou Vám jednotlivé organizace a platformy k dispozici ke konzultacím v oblastech své expertizy.

 

Za zapojené organizace a platformy:

Klára Laurenčíková, Česká odborná společnost pro inkluzivní vzdělávání (ČOSIV)

Aleš Sedláček, Česká rada dětí a mládeže (ČRDM)

Hana Stelzerová, Česká ženská lobby (ČŽL)

Pavel Přibyl, České fórum pro rozvojovou spolupráci (FoRS)

Petr Lebeda, Glopolis

Michal Bláha, Hlídač státu

Anna Kárníková, Hnutí DUHA - Friends of the Earth Czech Republic

Marta Smolíková, Otevřená společnost

Josef Karlický, Rekonstrukce státu

Jolana Turnerová, Spiralis

Jiří Kulich, Středisko ekologické výchovy SEVER

Petr Leyer, Transparency International - Česká republika

Daniel Vondrouš, Zelený kruh
______________________________________________________

STRUČNĚ O NÁRODNÍM PLÁNU OBNOVY

Národní plán obnovy je výjimečnou příležitostí pro zotavení České republiky a nápravu hospodářských a sociálních škod způsobených pandemií COVID-19. Ze záchranného evropského fondu Recovery and Resilience Facility bude mít ČR k dispozici na 172 miliard Kč. Zdroje by měly směřovat k tomu, aby Česko vyšlo z pandemické krize modernizovanější, udržitelnější, odolnější a připravené na výzvy a příležitosti související mimo jiné se zelenou a digitální transformací. Již v následujících týdnech se rozhodne o finální podobě NPO, ale přístup české vlády neodpovídá důležitosti tohoto dokumentu.

 

Celý proces příprav a schvalování NPO probíhá ze strany české vlády v čele s koordinujícím Ministerstvem průmyslu a obchodu (MPO) netransparentně, nekoncepčně, bez efektivní participace občanské společnosti a bez strukturované veřejné debaty. Přestože jde o strategický dokument, tak NPO chybí vize, provázanost cílů a projektů a měřitelné indikátory na úrovni celého plánu. Nebyl také vysvětlen výběr zahrnutých projektů. NPO se jako celek zaměřuje na obnovu, přičemž odolnost je zohledněna nedostatečně a nesrozumitelně. Veřejnosti ani expertním skupinám a organizacím nebyly během příprav NPO poskytovány pracovní verze, nebyl systematizován výběr aktérů pro připomínkování, samotné připomínkování nebylo metodicky uchopeno a vypořádáváno. MPO odmítalo komunikaci s odbornými skupinami a nereflektovalo doporučení řady odborníků.

 

Z uvedených důvodů proto nevládní neziskové organizace doporučují vládě uskutečnit následující kroky tak, aby mohlo dojít k úspěšnému projednání NPO s Evropskou komisí a NPO mohl co nejvíce přispět k obnově a odolnosti České republiky. Nejzazší termín pro odeslání finální verze NPO je stanoven na konec dubna. Vláda tak má poslední příležitost otevřít diskusi a reflektovat odborná doporučení.

 

DOPORUČENÍ K PROJEDNÁNÍ NÁRODNÍHO PLÁNU OBNOVY

 

Obecná doporučení  

Soustředit se na reformy, které skutečně mají transformační charakter a přispějí k udržitelnému rozvoji společnosti. Naopak se vyhnout těm projektům, jejichž účelem je vykrývání výpadků na běžné provozní náklady veřejných rozpočtů.

Koordinovat NPO s programy a plány dalších připravovaných evropských fondů a nástrojů a uvést plán do kontextu s dlouhodobou investiční složkou státního rozpočtu. Předložit ucelený přehled financování priorit z rozpočtu EU a finančních nástrojů EU.

Strategicky NPO zacílit s vymezením hlavních problémů, stanovit priority a měřitelné indikátory naplňování cílů jak na úrovni celého plánu, tak na úrovni jednotlivých komponent, vč. jejich příspěvku k plnění cílů.

Upřednostnit projekty, které mají střednědobý či dlouhodobý dopad.

Ve všech komponentách plánu sledovat dopady na rovnost žen a mužů a 

respektovat zásadu do no significant harm ve vztahu k životnímu prostředí.

Zveřejnit matici způsobilosti výdajů ve vztahu ke specifickým cílům plánu. Usilovat o to, aby prostředky byly využity účelně a smysluplně a aby nastavená pravidla pro potenciální žadatele byla co nejjednodušší.

Zveřejnit, s jakými českými stakeholdery je plán konzultován, a na základě jakého klíče byli ke zpracovávání přizváni. 

Poskytnout dostatečný čas k připomínkovému řízení, zejména pro vypořádání připomínek finální vládní verze plánu, a to jak pro vládní instituce, veřejnou správu, sociální partnery tak i pro nevládní neziskové organizace a další stakeholdery, kteří projeví zájem.

Nastavit podmínky pro transparentní sestavení a vyvážené složení řídícího orgánu NPO a implementačních orgánů jednotlivých vlastníků komponent a vyjasnit jejich  role.

1. Digitální transformace

Transformovat a definovat moderní standardy digitálních služeb a jejich zavádění, aby mohly být plánované digitální projekty realizovány jednotně, efektivně, s měřením dopadů a provozních parametrů.

Upřesnit seznamy projektů, jejich popisy, zdůvodnění a alokované částky, s výjimkou kapitol 1.1 a 1.2 jsou popisy projektů často vágní a není jasný jejich obsah.

Zdůvodnit vazby projektů na digitalizaci, specificky u projektů, které jsou čistě podporou úzkých částí průmyslu (jako je např. “Podpora VVI v zasažených strategických odvětvích - letecký průmysl”, kde je kritériem počet provedených zkoušek na leteckém motoru).

Upřesnit formulaci podpory rozvoje ekosystému sítí 5G a reformulovat výstup k měření jako formu rozvoje, nikoliv jako počet konceptů či návrhů.

Podpořit zvýšení personálního zabezpečení interních IT služeb úřadů a posílení lidských kapacit interní kybernetické bezpečnosti.

1. 6. Rozvoj kulturního a kreativního sektoru

Neponižovat komponentu rozvoj kultury a kreativního prostředí, neboť se jedná o ekonomicky nejpostiženější odvětví koronakrize.

Využít plán k transformaci správy kultury v souladu s kompetenčním zákonem, který zahrnuje i výrobu a obchod v oblasti kultury; tato oblast nebyla po roce 1990 strategicky řešena, vyjma kinematografie.

Zohlednit inovační potenciál kulturních a kreativních odvětví i potřebné pozitivní dopady kultury na komunitní život i sociální oblast v post-covidové době.

 

2. Fyzická infrastruktura a zelená tranzice

Provázat zelenou transformaci se sociální obnovou, a to zejména v regionech, kde dojde ke změnám pracovního trhu, rekvalifikace jsou nedostačující.

Prioritizovat obnovu struktury krajiny, zvýšení ekologické stability, zlepšení vodního režimu a morfologického stavu vodních toků a zlepšení druhové a prostorové skladby lesů.

Zahrnout projekty revitalizací vodních toků, obnov mokřadů, výsadby dřevin a další zeleně v krajině, zvyšování odolnosti lesů vůči suchu (podsadby a dosadby listnáčů a jedlí do ještě nenapadených porostů) či opatření proti erozi na zemědělské půdě.

Vyjmout dálniční a silniční infrastrukturu z prioritních investičních oblastí v komponentě 2. 1 Udržitelná a bezpečná doprava.

Revidovat zahrnutí veškerých položek v komponentách 2.1 - 2.8 do “klimatických projektů” a evidovat tak jenom ty, které mají prokazatelný přínos z hlediska plnění klimaticko-energetických cílů, a zároveň splňují princip do no significant harm.

Respektovat strategické dokumenty životního prostředí jako je Strategie přizpůsobení se změně klimatu v podmínkách ČR, Strategie ochrany biologické rozmanitosti a Státní program ochrany přírody a krajiny.

3. Vzdělávání a trh práce

Navýšit investice do sociální oblasti a lidského kapitálu (vůči investicím do infrastruktur) tak, aby byly zmírněny dopady koronavirové krize, technologií a digitalizace na trh práce, s ohledem na krácení alokace ESIF+ oproti minulému (ekonomicky prosperujícímu) programovému období: oblasti spadající pod MPSV - Operační program Zaměstnanost+, OPZ+, a MŠMT - Operační program Jan Amos Komenský, OP JAK).

Komplexně a přiměřeně vyváženě reagovat na hospodářskou a sociální situaci marginalizovaných skupin vč. Romů.

Posílit možnosti formálního i neformálního vzdělávání a celoživotního vzdělávání v návaznosti na zelenou transformaci.

Přinášet komplexní (multidisciplinární) řešení nerovností ve vzdělávání zejména ve strukturálně znevýhodněných regionech.

Zahájit důchodovou reformu a podpořit zvýšení odolnosti systému sociálních služeb.

Podpořit asistenční a terénní služby v oblasti zdravotní a sociální péče. 

Vytvořit stálou infrastrukturu pro nejzranitelnější děti a mladistvé z nepodnětného rodinného prostředí s nízkým socioekonomickým statusem.

Podpořit sociální podnikání jako nástroj obnovy a řešení dopadů koronavirové krize.

6.      Zdraví a odolnost obyvatel

Rozvíjet primární péči a zvýšit dostupnost zdravotní péče a prevence v regionech.

Soubory ke stažení: