Dvouleté dítě ve školce? Někdy prospěšnější než ho dát k babičce, říká ženská lobby

Placeholder

Dvouleté dítě ve školce? Někdy prospěšnější než ho dát k babičce, říká ženská lobby

12. 2. 2018

Senátní výbor se shodl na tom, že je potřeba upravit zákon z roku 2016, podle kterého mají mít školky povinnost od roku 2020 přijímat dvouleté děti. To podporuje i šéf vzdělávacího výboru Václav Klaus ml. (ODS), který chce nařízení zrušit. Stejně to vidí také část učitelů. Proti nim je Česká ženská lobby, které vadí, že diskusí cloumají emoce a zapomíná se na fakta. Současný zákon se ale nelíbí ani Hospodářské komoře, která patří přitom k předním zastánců zkrácení doby mateřských dovolených.

Napsal Matěj Hynek pro Blesk, 12. února 2018

„Diskusi vnímám jako velmi emotivní a bez dostatečného odstupu, což je velká škoda,“ vysvětluje za Českou ženskou lobby Eliška Kodyšová, která zároveň působí jako ředitelka společnosti Aperio. Dodává, že ale chápe obavy mnohých učitelek mateřských škol, které se bojí, že jim s dvouletými dětmi přibude práce.

„Předškolní vzdělávání je u nás jako celek žalostně podfinancované, podle údajů OECD se pohybujeme na posledních místech mezi rozvinutými zeměmi,“ uvádí jeden z důvodů toho, proč jsou dnes často školky přeplněné. Připomíná ovšem, že už dnes školky mohou, a řada z nich to dělá, využít možnost mít zvláštní třídu pro dvou až tříleté děti s omezenou kapacitou, u které čerpají dotaci ministerstva práce a sociálních věcí na chůvu.

Lobby: Dvouleté děti mohou být v malém kolektivu bez problémů

„Na druhou stranu je potřeba mít na paměti, že dvouleté děti obvykle velmi dobře zvládnou pobyt v malém kolektivu v rozsahu do 20 hodin týdně bez újmy na duševním či tělesném zdraví,“ dodává Kodyšová s tím, že takový pobyt prospívá zejména znevýhodněným dětem. „Nedávný výzkum Oxfordské univerzity dokonce ukázal, že malá skupina s patřičně kvalifikovanou vychovatelkou je pro dítě vhodnější než péče prarodiče nebo chůvy,“ upozorňuje. Vyvrací tím jeden z častých argumentů odpůrců současné právní úpravy.

Česká ženská lobby rovněž připomněla, že umisťování malých dětí do školek je jinde poměrně běžnou záležitostí. Dobře to jde vidět i na statistikách. V roce 2014 totiž v Česku do předškolních zařízení chodilo jen šest procent dvouletých dětí, v Německu jich bylo pětkrát více a v Polsku jich bylo skoro dvakrát více.

Ve světě je normální posílat děti do předškolních zařízení

Ženská lobby zároveň poukazuje na to, že rodiče za dva roky nikdo nebude nutit, aby své děti do školky dávali, ale pouze by jim dal možnost je tam umístit. V roce 2016 totiž školky odmítly 40 tisíc takových žádostí. Jiná předškolní zařízení přitom zákony umožňují a jsou hojně využívána.

I proto lobby plánuje své vlastní setkání k problematice. „Připravujeme kulatý stůl v parlamentu, jeho termín bude určen do pátku,“ přibližuje Kodyšová. V debatě by měly zaznít hlasy řečníků reprezentujících všechny strany sporu. „Pozváni proto budou nejen zástupci obcí a MŠ, ale i rodiče, dětští psychologové, sociologové a ekonomové,“ vysvětluje.

Kodyšová rovněž připomněla, že kromě poslanců, kteří se postavili za Václava Klause mladšího a jeho návrh, je ve Sněmovně i řada těch, kteří podporují současnou právní úpravu. Ti podle Kodyšové rozumí potřebě rodičů sladit práci s rodinou. „Otázkou zůstává ještě dostatečné financování mateřských škol, které by měla v případě zachování současné verze zákona neprodleně řešit vláda,“varuje.

Rodiče mají mít šanci na výpomoc

Mezi dlouhodobé zastánce možnosti zkrácení rodičovské dovolené přitom patří i Hospodářská komora České republiky. Ta v možnosti kratšího rodičovského volna vidí především potenciál ve snížení rozdílu v odměňování žen a mužů. „Hospodářská komora dlouhodobě zastává názor, že je třeba umožnit větší uplatnění žen na trhu práce. Mateřství nebo péče o rodiče by neměly být překážkou pro profesní realizaci,“ vysvětluje právní expertka a tajemnice sekce pro zaměstnanost Hospodářské komory Kateřina Kozáková.

„V případě matek je největší překážkou zejména nedostatek zařízení pro děti ve věku do tří let, která by garantoval stát,“ dodává. Současná právní úprava podle ní ale tento problém řeší jen zdánlivě a chybí jí koncepce. Poukazuje jednak na to, že většina dětí mladších tří let by neměla být v kolektivu určeném pro děti mezi třemi a šesti roky.

„Druhá neméně důležitá věc je, že vláda by měla přijmout celkovou strategii pro oblast zaměstnanosti, která bude celou tuto oblast řešit komplexně,“ dodává. Hospodářská komora totiž poukazuje na to, že pro zlepšení zapojení žen po mateřské dovolené je nezbytné změnit i další předpisy, například to, jak fungují zkrácené úvazky, nebo nastavení daní a sociálního a zdravotního pojištění.