Díky kampani "Chce to souhlas" se o definici znásilnění debatovalo ve sněmovně.

Placeholder

Díky kampani "Chce to souhlas" se o definici znásilnění debatovalo ve sněmovně.

21. 6. 2021

I díky kampani "Chce to souhlas" se o znásilnění debatovalo na zasedání Poslanecké sněmovny PČR 9. června 2021. Česká ženská lobby společně s organizacemi Konsent, Amnesty International a Ženy v právu se soustředí na legislativní změnu definice znásilnění, v které by měla být rozhodující absence souhlasu. V rámci kampaně se nám podařilo získat pod petici k této změně již více 11 000 podpisů. 

Poslankyně Barbora Kořanová /ANO/ svolala mimořádnou schůzi Poslanecké sněmovny, na které se řešilo "zpřísnění trestu za násilné chování vůči ženám a dalším možným obětem a nepodmíněné tresty za znásilnění". Ve svém projevu odkázala na nedostatečnou definici znásilnění v legislativě České republiky, ve které je rozhodující použití násilí či pohružka násilím a bezbrannost a odvolávala se na definici stavějící na souhlasu, které platí například ve Velké Británii, v Dánsku nebo v Německu. 

 "Touto změnou bychom docílili zejména toho, že znásilnění již nebude muset být nutně spojováno jen s fyzickým násilím, a tedy nebudou vůbec žádným způsobem zpochybňovány výpovědi žen, na nichž nebudou nalezeny stopy fyzického násilí. Tak dnes máme v podstatě trestný čin znásilnění definován," uvedla ve svém proslovu Kořanová.

Redefinice by podle poslankyně Kořanové měla být taky signálem pro oběti sexuálního násilí a mohla by napomoci k většímu pocitu bezpečí obětí, což by se projevilo i nárůstem počtu nahlašováných těchto trestných činů. Poslankyně na druhou stranu odmítla, že by se měla ratifikovat Úmluva Rady Evropy o prevenci a potírání násilí vůči ženám a domácího násilí. Podle jejího názoru úmluva neřeší jen násilí na ženách a prodloužila by přijímání potřebných změn.

Podle poslankyně Markéty Pekarové Adamové /TOP 09/ je problém, že Istanbulská úmluva nebyla stále od roku 2016, kdy byla podepsána, ratifikována. Poslankyně Pekarová Adamová podpořila legislativní změnu definice znásilnění, ale upozornila na nebezpečí rychlého přijetí redefinice.

"Zaznamenala jsem i v této oblasti pozměňovací návrhy, novinku, která zaznívá právě od tady přítomné paní navrhovatelky a dalších poslanců a poslankyň, která by měla do českého zákona, trestního zákoníku, právě redefinici přinést, a bohužel právě od organizací, se kterými dlouhodobě spolupracuji na tomto tématu, zejména Amnesty International, mám už teď zpětnou vazbu, že předložené návrhy nepovažují za dostatečné," odkázala na kampaň "Chce to souhlas" poslankyně Pekarová Adamová.

Poslankyně Olga Sommerová /TOP 09/ upozornila na potřebu ratifikace Istanbulské úmluvy, která v Česku podléhá mýtům spojeným s nepochopením pojmu gender. 

"Prevenci spatřuje hlavně v boji s genderovými stereotypy, které ženy společensky profilují jako slabší a submisivní vůči mužům. Prosazuje podniknout veškerá opatření k ochraně obětí před násilím ze strany pachatele. A co je důležité, úmluva nově definuje některé trestné činy a požaduje po státech, aby je zavedly do svého trestního řádu. Je to fyzické týrání, psychické týrání, nebezpečné pronásledování, sexuální násilí, znásilnění a sexuální obtěžování. Přes 70 % dotázaných u nás si myslí, že současná situace v oblasti násilí na ženách je v Česku problém," řekla Sommerová.

Poslanec František Kopřiva /ČPS/ nejprve představil čísla týkající se sexualizovaného násilí a poté přečetl několik příběhů přeživších z webu beztrestu.cz. "Hlášeno je asi 5 % případů z odhadovaných 12 000 ročně, které se v ČR odehrají. Až 70 % obětí nevyhledá vůbec žádnou pomoc, tedy ani policie, ani například nějaké terénní sociální pracovníky nebo psychologa a tak dále. Mnohokrát také slyšíme otázky, proč se nebránila, proč nekřičela, proč to nenahlásila, proč s ním šla do bytu nebo na party," řekl Kopřiva, cám dochází k viktimizaci oběti. Upozornil také, že definice znásilnění, která by byla založena na faktu, zda byl sex dobrovolný, by postihla i případy. kdy se napadená nemohla bránit nebo nedokázala projevit odpor.

Vedle souhlasných projevů k potřebě změnit definici znásilnění, se objevily ale i nesouhlasné hlasy. Například ministryně spravedlnosti Marie Benešová uvedla, že zvyšování trestných sazeb nic neřeší a dodala, že Česko patří ke státům s největším počtem vězněných. Sama by se zaměřila na prevenci a práci s poškozenými.

Podle poslankyně Jany Černochové /ODS/ by nová definice znásilnění nesla riziko zneužitelnosti tohoto modelu ke společenské likvidaci domnělých pachatelů. "Tato prostá změna legislativy, která fakticky přenáší důkazní břemeno na obviněného, byť je mnohdy říkáno, že tomu tak není, není dle mého názoru vyvážená," vysvětlila Černochová

Na 108. zasedání Poslanecké sněmovny vystoupilo celkem 20 poslankyní a poslanců, kteří se k problematice sexualizovaného násilí vyjádřili. Zazněly hlasy pro i proti legislativní změně definice znásilnění a jiné možné návrhy řešení jako prevence, vzdělávání dětí, poučení policistů. Debata taky otevřela téma Istanbulské úmluvy, která nebyla v ČR od podpisu v roce 2016 ještě stále ratifikovaná. Zájem politiků a političek o hledání řešení násilí na ženách je nadějí, že se podaří zlepšit situaci přeživších těchto činů a zajistit pro ně do budoucna větší spravedlnost.