Češi na prezidentku nejsou připraveni. Chtějí prostořeké muže, říká Fischerová

Placeholder

Češi na prezidentku nejsou připraveni. Chtějí prostořeké muže, říká Fischerová

11. 1. 2018

Kdo bude následujících pět let sedět na Hradě, zatím není jasné. Jisté ovšem je, že Česku nebude vládnout žena. Mezi devíti kandidáty, kteří se už v pátek a sobotu utkají o přízeň voličů, totiž žádná není. Při první přímé volbě v roce 2013 ale kandidovaly hned tři. Zkusit to letos znovu ale nechtěla ani jediná. „Znovu bych do toho nešla. Opět jsem si ověřila, že společnost chce silné, a řekla bych i prostořeké muže. Myslím, že Češi v současnosti na ženu-prezidentku připraveni nejsou. Lidé nyní naslouchají spíše vulgaritám a primitivním sloganům, než uvážlivosti a solidaritě,“ uvedla v rozhovoru pro INFO.CZ Táňa Fischerová, která se do voleb zapojila v roce 2013.

Napsala Aneta Černá pro info.cz, 11. ledna 2018

„Samozřejmě, že mi ženy v politice chybí. Nějaké tam jsou, ale protože je jich tam málo, tak jejich vliv podléhá mužům a často se i chovají jako muži, což podle mě není žádoucí,“ myslí si Fischerová. Ona sama dlouho zvažovala, zda se do politiky zapojí. „Já sama jsem zápasila s tím jak skloubit rodinu a práci. Politika se nedá dělat na půl plynu. V tom jsou ženy, zejména pokud jsou i matkami, hendikepované. Proto tvrdím, že by do politiky měly vstupovat zejména ženy po padesátce, které už odchovaly děti,“ dodává bývalá prezidentská kandidátka, která byla mezi lety 2002 až 2006 také členkou Parlamentu.

Přestože Fischerová ženy obecně v politice postrádá, nepředpokládá, že kvóty postihující množství žen na volebních kandidátkách do Sněmovny by byly ideální cestou. „Já dlouhodobě tvrdím, že kvóty jsou dobré pro rozjezd, ale považuji je za nejlepší ze špatných řešení. Pro mě osobně by bylo ideální, kdyby voliči prostě nevolili strany, které nenabízejí ženy. Když jsme kandidovali ve volbách s Klíčovým hnutím, tak jsme měli automaticky zipovou kandidátku v podobě žena-muž-žena-muž. Kdyby voliči tohle automaticky vyžadovali, tak by nemusely být kvóty,“ dodává Fischerová.

Povinné minimální zastoupení žen a mužů naopak prosazuje organizace Fórum 50 %, která usiluje o vyvážené zastoupení žen a mužů v politice. „Kvóta určuje minimální procento mužů a žen na kandidátních listinách. Samozřejmě zůstává možnost, aby voliči kandidáty kroužkovali. Kvóty jsou tedy pouze způsobem jak vyrovnat kandidátky, nejde o to dopředu nalinkovat, jak volby dopadnou,“ vysvětluje pro INFO.CZ analytička Veronika Šprincová z Fóra 50 %.

Kvóty nicméně nijak neovlivňují možnost žen přihlásit se do klání o Hrad. Dalo by se tak říct, že když nemusí bojovat o své umístění na kandidátce, nic jim v podstatě nebrání se do volebního boje zapojit. Proč se tedy letos o místo prezidentky nepokouší ani jediná? „Současná atmosféra je taková, že celá volba je značně vyhrocená a točí se převážně kolem toho, zda bude znovu zvolen Miloš Zeman, nebo budeme mít nějakého antiZemana. Možná toto nastavení volby ženám nevyhovovalo a i ten styl, který Zeman ve své funkci nastavil, dával tušit, že i předvolební kampaň nebude o programu nebo vizích, ale spíše o emocích a demonstraci síly. To možná ženám, které by chtěly kandidovat, nebylo blízké,“ předpokládá Šprincová.

Ženy to ve vysoké politice mají obecně těžší, i proto se podle sociologa z agentury Median Daniela Prokopa do veřejného života příliš nehrnou. „Díky velkému zastoupení mužů ve vysoké politice stále převažuje představa prezidenta jako muže. To asi není jen problém Česka. Výzkumy v USA ukazují, že část veřejnosti tu „ženskost“ řešila. Narušování kulturního stereotypu mužské politiky vypadá jako důkaz přílišné ambicióznosti, analyzuje se, zda váš projev není příliš „ženský“ či „potlačováním ženskosti“,“ uvedl dříve Prokop v rozhovoru pro INFO.CZ.

Do minulých voleb v roce 2013 se zapojily tři ženy. Krom Táni Fischerové ještě Zuzana Roithová a Jana Bobošíková, které skočily na sedmém, šestém a devátém místě z celkem devíti zúčastněných.  Dá se tak říct, že přílišný zájem nesklidily. Před letošními volbami se ale objevily kandidátky, které by dle dat byly přijatelnější než jiné mužské osobnosti. „Třeba se to po sérii trochu únavných mužských voleb v Česku změní. Ostatně dle našich výzkumů třeba Eliška Wagnerová, která má zkušenosti z Ústavního soudu, Senátu a schopnost klidné a věcné argumentace, měla v loni v našich výzkumech lepší poměr přijatelnosti/nepřijatelnosti než řada mužů, o jejichž kandidatuře se reálně mluvilo (Jiří Pospíšil, Martin Stropnický, Jaroslav Kubera) nebo dnes kandidují (Mirek Topolánek),“ dodává Prokop.

Aktivně hledat a dá se říct, že i vychovat, vlastní prezidentku chce i Fórum 50 %. „Na českou prezidentku si budeme muset počkat. Budeme ale společně s Českou ženskou lobby pokračovat v kampani za první českou prezidentku a chtěli bychom už letos začít oslovovat konkrétní ženy a snažit se je přesvědčit a možná i připravit na to, aby do příští volby šly,“ dodává Šprincová.