CEDAW 2016

V roce 2015 vydala Česká ženská lobby  Stínovou zprávu, která se soustředí na šestou periodickou zprávu České republiky o plnění závazků plynoucích z ratifikované Úmluvy OSN pro odstranění všech forem diskriminace žen (CEDAW). Následně na to, v únoru 2016 pak tuto zprávu představila i na půdě OSN v Ženevě, a to v rámci 63. zasedání Výboru CEDAW. Den po té, tedy  23. února informovala Výbor česká vládní delegace vedená Andreou Baršovou o tom, jak naplňuje své závazky vyplývající z Úmluvy . Rovněž odpovídala na dotazy 23 expertů a expertek. Za Českou ženskou lobby se jednání s Výborem a prezentace Stínové zprávy CEDAW  účastnila její místopředsedkyně Eva Kavková spolu s projektovou manažerkou Hanou Stelzerovou.

Členky a členové Výboru se české delegace dotazovali(stejně jako v minulých letech) na nerovné zastoupení žen v politice i v zaměstnání, na přetrvávající platovou diskriminaci, násilí na ženách či na odškodnění obětí nedobrovolné sterilizace.

Mezi hlavní doporučení výboru CEDAW patří urychlená ratifikace Istanbulské úmluvy a s ní spojená praktická opatření, která povedou k zlepšení situace týkající se násilí na ženách. Za klíčové Výbor pokládá především dlouhodobou finanční podporu poskytovaných služeb obětem násilí a pravidelné a systematické vzdělávání policejních a bezpečnostních složek, jakož i personálu v soudnictví v oblasti genderově podmíněného násilí.

Ve vztahu k nízkému zastoupení žen v politickém a veřejném životě doporučuje výbor zavést tzv. „zipový“ systém pro kandidátky volebních stran a vytvořit konkrétní časové rámce pro zvýšení zastoupení žen, včetně romských žen, v zákonodárných sborech, vládě a veřejné správě, zejména na vyšších úrovních.

Pro zajištění skutečné rovnosti žen a mužů na pracovním trhu doporučuje výbor CEDAW, aby Česká republika podnikla opatření k odstranění segregace v zaměstnání a bojovala s nedostatečnou zaměstnanosti žen, snižovala rozdíly v obměňování žen a mužů a bojovala proti diskriminačním na pracovním trhu. Výbor navrhuje zvážit zvýšení minimální úrovně mezd jako jedno z opatření vedoucí ke zmírnění feminizace chudoby.

Výbor dále doporučuje provádět cílená opatření pro řešení finančních nesnází domácností vedených jedním rodičem, konkrétně doporučuje zvážit uzákonění zálohovaného výživného, jako pomoc zejména ženám samoživitelkám.

S tématem diskriminace velmi úzce souvisí přístup ke spravedlnosti pro její oběti. Výbor tak jako v minulém doporučení vyzval vládu k tomu, aby přijala komplexní systém bezplatné právní pomoci obětem diskriminace a zároveň zajistila systematické školení soudců, policistů a jiných profesionálů v oblasti aplikace principů Úmluvy. Doporučil také, aby vláda podpořila zavedení institutu žalob ve veřejném zájmu v oblasti diskriminace. 

Tématem, kterým se Výbor také na jednání zabýval rozsáhle, je odškodnění nuceně sterilizovaných žen. Tato systematická porušování základních lidských práv žen se v Československu objevovala především ve vztahu k romským ženám a ženám s postižením. Znovu důrazně vyzval Českou republiku, aby přijala systém mimosoudního vyrovnání také pro ty ženy, které se v současnosti kvůli různým překážkám soudního odškodnění nemohou domoci. Doporučil také, aby vláda zvážila při odškodnění nuceně sterilizovaných žen aplikaci tříleté promlčecí lhůty, která může být v rozporu s dobrými mravy. Stát by měl také zajistit přístup žen k jejich zdravotnické dokumentaci, jejíž absence je v současnosti jednou z bariér přístupu ke spravedlnosti. Nezbytné je podle výboru zřízení speciální odborné komise pro výzkum rozsáhlosti a četnosti tohoto problému.

Výbor zaujala také problematika porodnictví. Stát by měl podle Výboru přijmout protokol normálního porodu, který by zdůrazňoval zamezení zbytečného oddělování novorozence od matky po porodu, respektování svobodného a informovaného souhlasu rodičky a neprovádění nikoli nezbytných a škodlivých úkonů, jako je preventivní nástřih hráze. Zdůraznil, že stát by měl učinit opatření k zajištění skutečného a bezplatného přístup rodiček k péči porodních asistentek a existenci porodních domů, měl by také odstranit zbytečné překážky pro porod doma.

Jako jiné mezinárodní orgány také Výbor zdůraznil, že současná praxe zajišťování migrujících žen a matek s dětmi je nepřípustná a stát by naopak měl přijmout politiky, které budou respektovat specifickou zranitelnost žen a dětí v migraci.

Dále poukazuje na diskriminace migrantek, které nemají přístup ke veřejnému zdravotnímu pojištění a nedosáhnout tak na zdravotní péči v ČR.

V oblasti práva na rodinný život Výbor vyjádřil znepokojení nad tím, že ženy s postižením mohou být omezeny ve svém právu vstupovat do manželství a v souvislosti se svéprávnosti také v právu pečovat o své děti. Explicitně proto vyzval vládu, aby zrušila ustanovení § 673 a § 865 odst. 2 občanského zákoníku, která uvedená omezení umožňují. 

Všechny související dokumenty v pdf formátu si můžete stáhnout zde.