WikiGap - ztenčeme mezeru

WikiGap - ztenčeme mezeru

8. 3. 2018

Česká ženská lobby se na Mezinárodní den žen, 8. března 2018, připojila k události WikiGap - ztenčeme mezeru, kterou pořádala Švédská ambasáda za podpory Wikimedia Česká republika, Embassy of Canada to Czech Republic a U.S. Embassy Prague. Cílem akce bylo napravit tristní situaci na Wikipedii, jejíž obsah je z 90 % tvořen muži a nalezneme na ní čtyřikrát více článků o mužích než o ženách. Svůj vlastní článek by si přitom zasloužilo tolik inspirativních žen.

Akce se konala v Americkém centru (Tržiště 13, Praha 1) od 16:00 - 20:00. 

Česká ženská lobby pro inspiraci vytipovala několik významných žen, které by na Wikipedii neměly chybět:

Aedesia – středověká filosofka
Františka Amerlingová – pedagožka, filantropka žijící v 19. století
Ludmila Šapošníkovová Auejská – první slovenská pilotka
Nancy Bauer – současná americká feministická filosofka
Kristina Colloredo-Mansfeldová – hraběnka, dědička rodu Colloredo-Mansfeldů
Beatrix Pospíšilová Čelková – špionka v občanském protifašistickém odboji za druhé světové války
Miroslava Černá, Lenka Kuncová, Markéta Sidková – lukostřelkyně, bronz na paralympiádě v Pekingu
Miloslava Hrdličková-Šrámková – publicistka, angažovaná v ženském emancipačním hnutí,1. pol. 20. století
Olga Hrubá –  exilová spolupracovnice Milady Horákové (v roce 2012 získala titul významná česká žena)
Iva Kotrlá –  spisovatelka a disidentka
Ivanka Lefeuvre (dříve Hyblerová) –  spisovatelka a disidentka
Matylda Marie Peškova – vzdělavatelka a překladatelka
Anna Řeháková – učitelka a spisovatelka, angažovaná v ženském emancipačním hnutí v 19/20.století
Sosipatra – starověká filosofka
Jaroslava Šiktancová –  herečka a disidentka
Marie Švejdová –  jedna z odsouzených žen v procesech 50. let.
Olga Taussky-Todd – významná matematička, rodačka z Olomouce
Zdena Tominová – spisovatelka a bývalá mluvčí Charty 77
Eva Trúda Vidlářová – herečka, angažovaná v akcích proti totalitnímu režimu
Alenka Zupančič – současná slovinská filosofka

 

Dalšími ženami, na které by se nemělo zapomenout, jsou ty, jež se staly oběťmi komunistického režimu:

Dodal Petr Marek, BezKomunistů.cz 

 

Informace o významných ženách mohli účastníci a účastnice události čerpat například z těchto knih:

BOUDNÍK, Jiří. České ženy bez hranic. Plzeň: Nava, 2013

FLODROVÁ, Milena a Miloš ŠENKÝŘ. Brno a Brňanky: povídání o zajímavých ženách spojených s minulostí i současností města Brna. 2015.

​HELMICHOVÁ, Šárka. Statečné ženy, o kterých se málo ví. Praha: Ministerstvo obrany České republiky - Agentura vojenských informací a služeb, 2003.

LINKOVÁ, Marcela a Naďa STRAKOVÁ, ed. Bytová revolta: jak ženy dělaly disent. Praha: Academia, 2017.

NEUDORFLOVÁ, Marie L. České ženy v 19. století: úsilí a sny, úspěchy i zklamání na cestě k emancipaci. Praha: Janua, 1999.

UHROVÁ, Eva. Ženy, které uměly myslet i bez manžela. Praha: Krásná paní, 2009.

WAITHE, Mary Ellen, ed. A history of women philosophers. Dordrecht: Martinus Nijhoff Publishers, 1987.

 

Během akce WikiGap vzniklo 18 nových článků a 58 stávajících bylo vylepšeno. Nově vznikly články o těchto osmnácti zajímavých ženách:

Olga Fierzová (1900 - 1990): švýcarská učitelka, vychovatelka a sociální pracovnice, celoživotní spolupracovnice Přemysla Pittra, která působila v letech 1928–1950 v Československu.
Marie Stará (1915 – 1997): letuška Československých aerolinií a účastnice protinacistického odboje.
Klára Františka Thunová (1642 – 1687): česká šlechtična z rodu Thun-Hohensteinů.
Ulrika Knapeová (1955): švédská reprezentantka ve skocích do vody.
Lenka Rovná (1955): česká profesorka zabývající se aktuální Evropskou Unií, Spojeným královstvím a Kanadou a prorektorka Univerzity Karlovy pro evropskou problematiku.
Milena Králíčková (1972): profesorka histologie a embryologie a prorektorka pro studijní záležitosti Univerzity Karlovy.
Radka Wildová (1965): česká profesorka zabývající se rozvojem počáteční čtenářské gramotnosti a pregramotnosti a prorektorka Univerzity Karlovy pro koncepci a kvalitu vzdělávací činnosti.
Olga Hrubá (1927): česká aktivistka, bojovnice za lidská práva.
Margaret Hamilton (1936): americká softwarová inženýrka a podnikatelka.
Zina Freundová (1950): česká překladatelka a signatářka Charty 77.
Josefa Slánská (1913-1995): manželka Rudolfa Slánského, napsala o něm knihu.
Mizzi Manethová (1898-1997): moravská archeoložka německé národnosti.
Alenka Župančič (1966): slovinská filozofka, která se zabývá problematikou teorie psychoanalýzy.
Jarmila Johnová (1949): zakladatelka organizace Pražské matky (organizace působící v Praze, která se zaměřuje na zlepšování životního prostředí).
Marie Švejdová (? – 1989): česká sedlačka, která byla odsouzena v 50. letech 20. století v rámci komunistických politických procesů.
Zdena Tominová (1941): česká spisovatelka a představitelka disentu v ČSSR, která byla mluvčí Charty 77.
Pavla Tichá (1968 – 2014): zakladatelka neziskové organizace Amelie, z.s.
Tereza Salte (1988): česká blogerka, influencerka a podnikatelka známá pod přezdívkou „TerezaInOslo“.

Více informací o tom, jaké články byly během akce WikiGap na Wikipedii vytvořeny a vylepšeny naleznete ZDE a fotografie z akce si můžete prohlédnout ZDE.