Krize rovných příležitostí žen a mužů se manifestovala i v krizi Covid-19

Českou ženskou lobby, zastřešující organizaci téměř 40 ženskoprávních organizací, zastihl nouzový stav v každodenní rutině zlepšování podmínek žen ve společnosti. Jedná se o téma, v kterém má náš stát obrovské rezervy. V době nouzového stavu, kvůli Covid-19, se krize rovnosti žen a mužů projevila v plné šíři, ať již nárůstem násilí na ženách a dětech uzavřených doma či vytížeností zdravotních, sociálních a prodejních služeb, ve kterých je vedle nízkého ohodnocení i výrazně vyšší podíl žen než mužů.

Hlavní aktivity České ženské lobby se během krize Covid-19 orientovaly na genderovou perspektivu. První byla reakce na jednu z nejzávažnějších forem diskriminace žen ze strany vlády ČR, kdy i navzdory doporučení Světové zdravotnické organizace zakázala přítomnost ženou vybraného doprovodu u porodu, včetně otce dítěte. Zaslali jsme našim čelním představitelům otevřený dopis k zajištění naplňování doporučení Světové zdravotnické organizace. Díky podpoře veřejnosti, která velmi aktivně reagovala na výzvu České ženské lobby, Sběr porodních svědectví a přání ve světle Covid 19, se povedlo zmapovat úskalí tohoto zákazu způsobená zejména chybějící podporou osoby blízké, přetížením personálu a nedostatkem ochranných pomůcek, a podpořit naše vrcholné perinatology a vládní představitele ve zrušení tohoto zákazu. Věty typu: „Sestra mi držela nohy, takže jsem ji z posledních sil okřikla a pustila mne, nicméně poloha, kterou bych pro porod instinktivně zvolila, mi umožněna nebyla. Doktorka na mě křičela: „Tu prdel dolů.“ Tahle věta mi zní v uších ještě teď.“ nebo „Po porodu mi sestra napíchla kanylu a s informací: „Tohle mi tady dáváme všem.“, mi aplikovala neznámou látku do žíly.“, nepatří ani do porodnictví 21. století, ani do demokraticky smýšlející právní společnosti. Bohužel, více než deset tisíc žen rodilo bez možnosti podpory nejbližší osoby.

Důležitým počinem vedoucím ke zvýšení rovných příležitostí žen i ve vypjaté pandemické době, s přesahem do dob klidnějších, byl také náš otevřený dopis zmocněnkyni pro lidská práva a ministrovi průmyslu a obchodu k zajištění vyrovnanějšího zastoupení v poradních orgánech. Nerovné zastoupení žen v poradním orgánu vlády, Národní ekonomické radě (NERV), kdy do tohoto 16-ti členného orgánu byla navržena pouze jedna žena, tristně kopíruje podíl zastoupení žen v rozhodovacích pozicích u nás. V našem otevřeném dopise jsme, kromě vyčtu důvodů a přínosů zapojení žen do rozhodovacích procesů na posílení ekonomiky v době pandemie, připojili také seznam vhodných potenciálních kandidátek. Zmocněnkyně pro lidská práva naši aktivitu podpořila a do NERVu byla schválena námi navržená expertka Simona Kijonková, která stojí v čele holdingu Packeta, jehož součástí je i mezinárodní firma Zásilkovna, kterou založila. I přes tento úspěch si myslíme, že si česká ekonomika zaslouží více diverzifikovaný pohled, a že dvě ženy a patnáct mužů není poměr skutečné reflektující českou populaci a její potřeby.

V době nouzového stavu jsme i nadále vyvíjeli aktivity podporující a propojující naše členské organizace, a to navzájem i s jejich potenciálními klientkami. Centralizovali jsme telefonní a online linky pomoci obětem násilí a těhotným ženám, sbírali jsme zkušenosti z jednotlivých členských organizací a seznamovali s nimi veřejnost. Přinášeli jsme zkušenosti ze zahraničí prostřednictvím spolupráce s Evropskou ženskou lobby. Vyvrcholením pomoci obětem násilí byla společná tisková konference naší koalice Hlas proti násilí, která zahájila informační kampaň prostřednictvím světelných citylightů v ulicích Prahy vyzývajících k pomoci obětem domácího násilí i s kontakty na pomáhající organizace. 

Naše aktivity, směřující k zajištění rovných příležitostí žen a mužů, bylo nutno s nouzovým stavem zintenzivnit. A i v této době, kdy dochází k pomalému návratu obvyklého stavu, naše každodenní podpora a ochrana ženských práv nekončí, právě naopak. K rovnosti má naše společnost před sebou ještě dlouhou cestu.