Argumenty pro podporu Istanbulské úmluvy

Argumenty pro podporu Istanbulské úmluvy

1. 3. 2019

Istanbulská úmluva je významná mezinárodní smlouva, která usiluje o řešení závažného problému porušování lidských práv - násilí na ženách a domácího násilí. Jejím cílem je ochrana a pomoc obětem, efektivní stíhání pachatelů a prevence v oblasti informování a vzdělávání tak, aby ve společnosti i rodinách převažoval vzájemný respekt. ČR je mezi posledními státy Evropy, které k úmluvě zatím nepřistoupily. 

 

POTŘEBNÉ ZMĚNY: V ČEM POMŮŽE

|| PREVENCE A OSVĚTA

Vzdělávání a programy pro:

  • pracovníky a pracovnice sociálně právní ochrany dětí OSPOD (čl. 15).
  • zdravotnický personál (čl. 15).
  • základní a střední školy (čl. 14).
  • pedagogické pracovníky/nice v oblasti prevence (čl. 15).
  • veřejnost o dostupnosti služeb (čl. 13).
  • původce a původkyně násilí - terapie, psychologické poradenství (čl. 16).
  • čekatele a čekatelky, soudce a soudkyně a státní zástupce a zástupkyně v oblasti svěření dítěte do péče a úpravě styků násilného rodiče s dítětem (čl. 31).
  • soudní znalce/znalkyně v oblasti domácího násilí.

…………………………………………………………

|| SPECIALIZOVANÉ SOCIÁLNÍ SLUŽBY

  • Dostupná síť pomoci pro oběti (čl. 22).
  • Bezpečné domy (čl. 23) - doporučení RE: 1 rodinné místo pro oběť a ohrožené děti na 10 000 obyvatel tj. 1000 míst na ČR. Realita - 90 lůžek v bezpečných a specializovaných domech, dostupné pouze ve 2 městech. 
  • Psychoterapeutické služby pro rodiny s dětmi zasažené násilím – zajistit dostupnost a proplácení služeb ze strany zdravotní pojišťovny.
  • Centra pro oběti znásilnění - doporučení: 1 centrum na 400 000 žen nebo 1 centrum na kraj/region. Realita v ČR - žádné centrum neexistuje (čl. 25). 
  • Finanční stabilizace linky pomoci obětem (čl. 24).
  • Specializace policejních týmu - nyní jenom v Praze a Brně - potřeba týmů po celé ČR.
  • Komplexní provázané sítě služeb a lepší spolupráci všech aktérů obdobné integrovanému záchrannému systému (čl. 7).
  • Programy pro násilné osoby – nyní existuje 10 organizací a 400 míst ročně, ročně je však vykázáno 1600 lidí – potřeba zvýšit dostupnost.
  • Finanční podpora služeb poskytujících pomoc obětem násilí a původci a původkyněmi násilí.

………………………………………………………

|| SYSTÉMOVÁ OPATŘENÍ

  • Systematický sběr dat na národní i mezinárodní úrovni (čl. 11).
  • Zlepšení kvality služeb pro oběti násilí na základě sdílení mezinárodní dobré praxe.
  • Jednotný standard pomoci v rámci evropských států.
  • Posílení interdisciplinární spolupráce (čl. 7).
  • Systémové ukotvení asistovaných styků dítěte s násilným rodičem (čl. 26).

…………………………………………………………

|| MEZINÁRODNÍ ROZMĚR

  • Posílení evropských hodnot zajištěním bezpečí žen.
  • Zajištění dlouhodobé priority států na řešení násilí (postupné zavádění opatření).
  • Monitoring a revize opatření s cílem zajistit bezpečí pro oběti násilí.
  • Přenos dobré praxe do všech států.
  • Mezinárodní spolupráce v boji proti násilí obdobné integrovanému přístupu v boji proti drogám.
  • Zlepšení služeb. Ve státech, které ratifikovaly, došlo ke zlepšení. Např.: Srbsko - zvýšený počet hlášených případů - oběti získávají odvahu případy hlásit a dostane se jim profesionální pomoci. Finsko - zvýšení počtu míst v azylových domech i jejich celkového počtu, zavedena bezplatná nonstop linka.

………………………………………………………

DOPADY ODMÍTNUTÍ RATIFIKACE

  • Zakonzervování současného stavu a tabuizace problému - oběti se obávají o násilí mluvit, vyhledat pomoc a obrátit se na policii - hlášeno je jen 10 % skutečných případů znásilnění.
  • Vyslání signálu společnosti, že oběti násilí jsou nám lhostejné.
  • Nedostatečná pomoc rodinám a dětem ohroženým násilím - každoročně je registrováno asi 2500 případů domácího násilí v rodinách, kde vyrůstají děti.
  • Ekonomické dopady domácího násilí stojí více než prevence. V současnosti celkové náklady činí 14,5 mld. Kč. – zdravotní péče, činnost justice, sociální služby, sociální dávky, včetně ztrát z důvodu ekonomické neaktivity obětí.
  • Nadále každoročně v ČR zemřou desítky žen v důsledku domácího násilí.
  • Odklon od spolupráce s mezinárodním společenstvím a mezinárodní izolace ČR.

………………………………………………………

PŘÍBĚH PANÍ KATEŘINY / KONKRÉTNÍ POMOC

Paní Kateřina se rozhodla ukončit násilný vztah po 9 letech jeho trvání poté, co její manžel surově fyzicky napadl jejich sedmiletého syna. V průběhu vztahu policii nikdy po napadení nevolala, styděla se a myslela si, že by to agresi manžela ještě zhoršilo. Chtěla také ušetřit děti toho, aby byli svědky zásahu policie v domácnosti. Po dvou napadeních, kdy v důsledku násilí silně krvácela a měla zlomený nos, vyhledala zdravotnickou pomoc.

Kateřina se rozhodla, že využije pomoc rodiny a odstěhuje se k rodičům do 20 km vzdáleného města. Manžel s jejím odchodem nesouhlasil. Kontaktoval Orgán sociálně-právní ochrany dětí (OSPOD), kde si na jednání manželky stěžoval. Příslušná pracovnice si paní Kateřinu pozvala a sdělila jí, že se nemůže s dětmi odstěhovat, protože by vytrhal děti z jejich obvyklého prostředí. Kateřina se tedy rozhodla, že s manželem zůstane, neviděla jinou možnost, aniž by opustila děti a nechala je s násilným otcem.

Po 3 měsících došlo k napadení, kdy manžel paní Kateřinu škrtil, kopal a způsobil jí lehký otřes mozku. Děti byly napadení přítomny. Sousedé přivolali policii, která však manžela nevykázala, požádala ho, aby na jednu noc odešel z bytu, aby se vše uklidnilo. Za další měsíc došlo k situaci, kdy otec zamkl děti v pokojíčku a poté fyzicky napadl matku. Děti incident slyšely, plakaly, nemohly se k matce dostat. Paní Kateřina se rozhodla chránit sebe i své děti a odešla s nimi ke svým rodičům.

Manžel se dožadoval kontaktu s dětmi. Paní Kateřina mu děti vydala ke kontaktu na základě předchozí telefonní domluvy s tím, že si děti vyzvedne v sobotu ráno a vrátí je v sobotu v 18 hodin. Otec děti v sobotu nevrátil, nezvedal telefon až do 21 hodin. Paní Kateřina měla strach a kontaktovala policii. Policie zjistila, že děti jsou v domě s otcem, nicméně otec odmítá děti matce vrátit. Paní Kateřina v pondělí kontaktovala OSPOD, kde jí bylo řečeno, že si může podat návrh na předběžné opatření na svěření dětí do péče. To paní Kateřina učinila, ale návrh byl zamítnut.

Paní Kateřina se tedy vrátila do společné domácnosti, protože chtěla být v kontaktu se svými dětmi. Za 3 týdny došlo k dalšímu fyzickému napadení, po kterém matka vyhledala pomoc specializované poradny, odešla i s dětmi do bezpečného azylového domu a současně podala návrh na úpravu poměrů k dětem. Soud o děti trval více než 2,5 roku, přičemž po celou dobu docházelo k psychickému nátlaku, pronásledování a v několika případech při předávání dětí i k fyzickým útokům.

Asi po roce od podání návrhu se paní Kateřina rozhodla, že musí násilí nějak zastavit a podala na manžela trestní oznámení za předchozí násilí a aktuální pronásledování. U opatrovnického soudu byla označena za tu, která se nechce dohodnout a její oznámení bylo pojmenováno jako účelové. Ve výsledku bylo trestní oznámení odloženo a po 2,5 letech bylo rozhodnuto o střídavé péči. Děti a jejich matka mají dlouhodobé psychické následky a útoky na manželku i samotné děti přetrvávají.

……………………………………………………

ZMĚNA PŘÍBĚHU PANÍ KATEŘINY PO PŘIJETÍ ÚMLUVY

|| ZKRÁCENÍ DOBY VYHLEDÁNÍ POMOCI

  • Díky vyšší informovanosti o možnostech řešení  a dostupnosti služeb by paní Kateřina mohla vyhledat odbornou pomoc dříve.

|| EFEKTIVNÍ POMOC

  • OSPOD by musel zohlednit přítomnost násilí v rodině, vyhodnotit míru ohrožení dítěte a upřednostnit bezpečí dítěte nad místem obvyklého pobytu, ve kterém však dětem hrozí nebezpečí. Tím by se předešlo opakování dalšího násilí a viktimizace dětí i paní Kateřiny.
  • Policie bude efektivněji využívat preventivní opatření vykázání násilné osoby a pečlivěji vyhodnocovat rizikové faktory pro opakování násilí (čl. 51).
  • Policie by efektivněji spolupracovala s OSPOD na ochraně dětí, svědků a obětí domácího násilí (čl. 7).

|| VZDĚLÁVÁNÍ

  • Systematické a efektivní vzdělávání umožňující pracovníkům OSPODu i policie lépe vyhodnotit situaci v rodině.
  • Práce s násilnou osobou.
  • Standardizované a dostupné programy pro pachatele umožňující jejich léčení za účelem zajištění bezpečí oběti i dětí (čl. 16). V případě paní Kateřiny se agresivním chováním jejího manžela nikdo nezabýval a agresor se žádného programu nemusel zúčastnit.

|| ASISTOVANÉ STYKY

  • Systémové a legislativní ukotvení asistovaných styků dítěte s násilným rodičem umožňující urychlení procesu navázání bezpečného kontaktu a zkrácené řízení o úpravu poměrů k dětem (čl. 26).

|| SANKCE A OPATŘENÍ

  • Efektivnější přístup obětí k naplňování svých práv a možnost uložení účinné, přiměřené a odrazující sankce, s ohledem na jejich závažnost (čl. 45).

|| VYHODNOCOVÁNÍ RIZIK A JEJICH MANAGEMENT

  • Přijetí povinnosti zainteresovaných orgánů vyhodnocovat rizika pro opakování násilí a přijímat preventivní opatření. (čl. 51).

…………………………………………………………

Soubory ke stažení: