Přijměte Istanbulskou úmluvu, apelují neziskové organizace na českou vládu

Anna Novák

Evropský parlament v květnu přijal Úmluvu Rady Evropy o prevenci a potírání násilí na ženách, tzv. Istanbulskou úmluvu. Česká republika ale s přijetím již několik let váhá. Změnit to chtějí desítky neziskových organizací a iniciativ, které na 24. 5. chystají setkání k výročí podpisu této lidskoprávní smlouvy. 

Každá třetí žena má osobní zkušenost s fyzickým či sexuálním násilím, uvádí koalice nevládních organizací Hlas proti násilí. Dále upozorňuje, že abychom jako společnost dokázali tomuto násilí předcházet a zajistit pomoc obětem, je třeba systémové změny. Tu by mohla přinést tzv. Istanbulská úmluva, kterou přijalo již 21 států Evropské unie a v květnu ji ratifikoval i Evropský parlament. Řada českých europoslanců a europoslankyň hlasovala proti. Česká republika je jedna z posledních šesti zemí EU, které ji dosud nepřijaly.

Neziskové organizace Amnesty International ČR, Konsent, Gender Studies, Česká ženská lobby, Otevřená společnost, Liga otevřených mužů, Sdružení pro integraci a migraci, proFem, Centrum Locika, Acorus a další se spojily, aby na sedmileté výročí podpisu Istanbulské úmluvy uspořádaly setkání na podporu této mezinárodní lidskoprávní smlouvy.

„Chceme ukázat vládě, která bude brzy o dalším osudu Úmluvy rozhodovat, že považujeme za nezbytné, aby byla přijata. Ratifikace tohoto komplexního návodu, jak řešit násilí na ženách a domácí násilí bude signálem obětem a přeživším, že jejich zkušenost není přehlížena,“ uvádí pořadatelé. Událost se uskuteční 24. května od 18 hodin na náměstí Václava Havla v Praze.

Istanbulská úmluva neboli Úmluva Rady Evropy o prevenci a potírání násilí na ženách obsahuje konkrétní a účinné nástroje na úrovni ochrany obětí, efektivního stíhání pachatelů, prevence a monitorování postupu státu. Konkrétně například proškolení odborníků a odbornic, zavedení bezplatné nepřetržité telefonní linky důvěry nebo zajštění, aby násilí vůči ženám bylo považováno za trestný čin a náležitě trestáno. Česko dokument podepsalo v roce 2016, jeho znění ale nevešlo v platnost. Přestože se vztahuje primárně k ženám, apeluje také na ochranu všech ostatních skupin.